2014
Nietzsche o konstitutivní roli rétoriky v názorné zkušenosti (1868–1873)
LAGA, StanislavZákladní údaje
Originální název
Nietzsche o konstitutivní roli rétoriky v názorné zkušenosti (1868–1873)
Název anglicky
Nietzsche on the constitutive role of rhetoric in intuitive experience (1868–1873)
Autoři
LAGA, Stanislav (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Filozofie dnes, Hradec Králové, Univerzita Hradec Králové, 2014, 1804-0969
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/14:00076593
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Nietzsche; Gerber; Lange; Hartmann; rétorika; konceptuální metafory
Klíčová slova anglicky
Nietzsche; Gerber; Lange; Hartmann; rhetoric; conceptual metaphor
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 18. 2. 2015 12:24, Mgr. Vendula Hromádková
V originále
Nietzschův zájem o tématiku rétoriky dosáhl prvního pomyslného vrcholu na konci roku 1872 a v první polovině roku následujícího. Průsečíkem textů z tohoto období, tedy eseje O pravdě a lži, univerzitních přednášek a osobních skic, se stala myšlenka, podle které nelze rétorickou aktivitu subjektu redukovat pouze na prostor jazyka; ta je totiž přítomná i po celou dobu konstituce naší názorné zkušenosti. Ve snaze po vysvětlení této pro dějiny rétoriky zcela atypické představy se ovšem budu muset dotknout i několika dobových filosofických tradic, na základě kterých si na konci 60. a na začátku 70. let ujasňoval svá epistemologická východiska. Na závěr se pokusím (bez hlubší kritiky) najít možné paralely mezi touto Nietzschovou představou a teoriemi konceptuálních metafor, které v mnohém předznamenal.
Anglicky
Nietzsche's interest in the topic of rhetoric reached first notional climax at the end of 1872 and the first half of next year. The common point of his texts from this period, i.e. essay On Truth and Lies, university lectures and personal sketches, became the idea that the rhetorical activity can't be reduced solely to the area of language; it is because rhetorical activity is also present throughout the constitution of our experience. In an effort to explain this – for the history of rhetoric completely atypical – conception, however, I will need to touch also several philosophical traditions of that time which enabled Nietzsche to clarify his own epistemological bases in the late 60's and the early 70's. In conclusion, I try (without profounder criticism) to find possible parallels between this idea and theories of conceptual metaphors which Nietzsche foreshadowed in many ways.
Návaznosti
| MUNI/A/0803/2013, interní kód MU |
|