a 2014

Naděje a smysluplnost: klíčové faktory osobní pohody

SLEZÁČKOVÁ, Alena; Tatiana MALATINCOVÁ a Andreas KRAFFT

Základní údaje

Originální název

Naděje a smysluplnost: klíčové faktory osobní pohody

Název anglicky

Hope and meaningfulness: Key components of subjective well-being

Autoři

SLEZÁČKOVÁ, Alena (203 Česká republika, garant, domácí); Tatiana MALATINCOVÁ (703 Slovensko, domácí) a Andreas KRAFFT (756 Švýcarsko)

Vydání

32. Psychologické dny 2014, Olomouc, 2014

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

50100 5.1 Psychology and cognitive sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14210/14:00076639

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

naděje; smysluplnost; osobní pohoda

Klíčová slova anglicky

hope; meaningfulness; subjective well-being

Štítky

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 27. 2. 2015 15:48, Mgr. Vendula Hromádková

Anotace

V originále

Cílem výzkumu je zmapovat předmět nadějí u vzorku české populace, odhalit významné psychologické a demografické koreláty a prediktory osobní pohody a zjistit, které sledované proměnné nejtěsněji souvisejí s úspěšným zvládáním náročných životních situací. Výzkumný soubor tvořilo 1409 českých respondentů ve věku od 15 do 75 let (80 % žen, 20 % mužů). Sběr dat probíhal pomocí online anonymního dotazníku v listopadu 2013. Pro sběr dat byly využity české verze dotazníků Adult Hope Scale (Snyder et al., 1991), Meaningfulness Scale – SoMe (Schnell, 2009), General Life Satisfaction Scale (Dalbert et al., 1984), Positive Relations Scale (Ryff, 1989) a Changes in Outlook Questionnaire (Joseph et al., 2006). Získány byly také demografické údaje. Korelační analýza odhalila významné korelace (p<0,01) mezi mírou osobní pohody a nadějí, smysluplností, pozitivními vztahy a subjektivním zdravím. ANOVA a postupná regresní analýza ukázaly, že klíčovými prediktory osobní pohody jsou vyšší smysluplnost a naděje a nižší úroveň negativních důsledků po traumatické události (p<0,05). Lidé s vyšším stupněm vzdělání, kteří žijí v partnerství a ti, kteří mají dobrovolnické aktivity, vykazují výrazně vyšší míru naděje a smysluplnosti života a jsou šťastnější. Mezinárodní srovnání výsledků naznačuje, že čeští respondenti jsou oproti německému a švýcarskému vzorku méně optimističtí, nadějní a méně spokojení, avšak vykazují vyšší míru smysluplnosti života.

Anglicky

The aim of the study is to explore the subject of hope and personal wishes in sample of Czech population, to reveal significant psychological and demographic correlates and predictors of well-being and to determine which variables are closely associated with successful coping with traumatic life events. The sample consisted of 1409 respondents (80% females, 20% males, age between 15 and 75). The online data collection took place in November 2013. We used Adult Hope Scale (Snyder et al., 1991), Meaningfulness Scale – SoMe (Schnell, 2009), General Life Satisfaction Scale (Dalbert et al., 1984), Positive Relations Scale (Ryff, 1989) a Changes in Outlook Questionnaire (Joseph et al., 2006). Demographic data were also obtained. The correlation analysis revealed significant correlations (p<0.01) between well-being and hope, meaningfulness, positive relationships and subjective health. ANOVA and stepwise regression analysis revealed that key predictors of well-being are higher meaningfulness and hope, and lower level of negative outcomes after traumatic event (p<0.05). People with higher educational degree, those living in partnership and those who have a volunteer activities are significantly more hopeful, experience higher meaningfulness of life and they are happier. International comparison of the results indicates that Czech respondents are in comparison with German and Swiss samples less optimistic, less hopeful and satisfied, but they show higher degree of meaningfulness of life.