ROMAN, Robert, Miroslav SVĚTLÁK, Alena DAMBORSKÁ a Miloslav KUKLETA. Neurofyziologie obranného chování. Česká a slovenská psychiatrie. Praha: Česká lékařská společnost J.E.Purkyně, 2014, roč. 110, č. 2, s. 96-104. ISSN 1212-0383.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Neurofyziologie obranného chování
Název česky Neurofyziologie obranného chování
Název anglicky Neurophysiology of defence behaviour
Autoři ROMAN, Robert (203 Česká republika, domácí), Miroslav SVĚTLÁK (203 Česká republika, garant, domácí), Alena DAMBORSKÁ (203 Česká republika, domácí) a Miloslav KUKLETA (203 Česká republika).
Vydání Česká a slovenská psychiatrie, Praha, Česká lékařská společnost J.E.Purkyně, 2014, 1212-0383.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 30105 Physiology
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14110/14:00076926
Organizační jednotka Lékařská fakulta
Klíčová slova česky Mozkový systém obrany; obranná odpověď; paměť; emoce; pocity
Klíčová slova anglicky Brain defense system; Defense response; Emotions; Feelings; Memory
Štítky EL OK, podil
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnila: Soňa Böhmová, učo 232884. Změněno: 12. 1. 2015 14:54.
Anotace
Obranné chování je u vyšších živočichů řízeno nervovým systémem. Při detekci nebezpečí se u savců včetně člověka aktivují velmi podobné struktury a mechanismy, které zajišťují fyziologické odpovědi v mozku i v těle. Člověk v situacích ohrožení je navíc schopen popsat doprovázející pocit, např. strach nebo úzkost. Někdy jsou však výše jmenované pocity nepřiměřeně silné nebo neodpovídající dané situaci. Takové stavy řadíme do skupiny onemocnění označovaných jako úzkostné poruchy. Je prokázáno, že při vzniku některých z nich hrají významnou roli mozkové struktury, které se aktivují při detekci nebezpečí. Porozumění neurofyziologickým mechanismům obranného chování může být proto v této souvislosti užitečné pro klinickou praxi.
Anotace anglicky
Defence behaviour in higher animals is orchestrated by nervous system. In mammals including humans, detection of threat activates very similar structures and mechanisms providing physiological responses of the brain and body. Human beings are moreover able to describe accompanying feelings, e.g. fear or anxiety. In anxiety disorders, however, these feelings are exaggerated or inadequate for a given situation. Results of recent studies bring the evidence that at least in some anxiety disorders brain structures activated by threat play an important role. In this context, the understanding of neurophysiological mechanisms of defence behaviour seems to be beneficial for clinical use.
VytisknoutZobrazeno: 4. 9. 2024 05:30