2014
Neurofyziologie obranného chování
ROMAN, Robert, Miroslav SVĚTLÁK, Alena DAMBORSKÁ a Miloslav KUKLETAZákladní údaje
Originální název
Neurofyziologie obranného chování
Název česky
Neurofyziologie obranného chování
Název anglicky
Neurophysiology of defence behaviour
Autoři
ROMAN, Robert (203 Česká republika, domácí), Miroslav SVĚTLÁK (203 Česká republika, garant, domácí), Alena DAMBORSKÁ (203 Česká republika, domácí) a Miloslav KUKLETA (203 Česká republika)
Vydání
Česká a slovenská psychiatrie, Praha, Česká lékařská společnost J.E.Purkyně, 2014, 1212-0383
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30105 Physiology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14110/14:00076926
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova česky
Mozkový systém obrany; obranná odpověď; paměť; emoce; pocity
Klíčová slova anglicky
Brain defense system; Defense response; Emotions; Feelings; Memory
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 12. 1. 2015 14:54, Soňa Böhmová
V originále
Obranné chování je u vyšších živočichů řízeno nervovým systémem. Při detekci nebezpečí se u savců včetně člověka aktivují velmi podobné struktury a mechanismy, které zajišťují fyziologické odpovědi v mozku i v těle. Člověk v situacích ohrožení je navíc schopen popsat doprovázející pocit, např. strach nebo úzkost. Někdy jsou však výše jmenované pocity nepřiměřeně silné nebo neodpovídající dané situaci. Takové stavy řadíme do skupiny onemocnění označovaných jako úzkostné poruchy. Je prokázáno, že při vzniku některých z nich hrají významnou roli mozkové struktury, které se aktivují při detekci nebezpečí. Porozumění neurofyziologickým mechanismům obranného chování může být proto v této souvislosti užitečné pro klinickou praxi.
Anglicky
Defence behaviour in higher animals is orchestrated by nervous system. In mammals including humans, detection of threat activates very similar structures and mechanisms providing physiological responses of the brain and body. Human beings are moreover able to describe accompanying feelings, e.g. fear or anxiety. In anxiety disorders, however, these feelings are exaggerated or inadequate for a given situation. Results of recent studies bring the evidence that at least in some anxiety disorders brain structures activated by threat play an important role. In this context, the understanding of neurophysiological mechanisms of defence behaviour seems to be beneficial for clinical use.