Časná poporodní anestezie z pohledu studie OBAAMA-CZ – prospektivní observační studie.

ŠTOURAČ, Petr, Jan BLÁHA, Pavlína NOSKOVÁ, Radka KLOZOVÁ, Dagmar SEIDLOVÁ, Jiří JARKOVSKÝ a Hana ZELINKOVÁ. Časná poporodní anestezie z pohledu studie OBAAMA-CZ – prospektivní observační studie. Anesteziologie a intenzivní medicína. Praha: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2014, roč. 25, č. 5, s. 341-347. ISSN 1214-2158.

Základní údaje

• Originální název: Časná poporodní anestezie z pohledu studie OBAAMA-CZ – prospektivní observační studie.
• Název česky: Časná poporodní anestezie z pohledu studie OBAAMA-CZ – prospektivní observační studie.
• Název anglicky: Anaesthesia for minor surgery in the postpartum period – Czech prospective national survey
• Autoři: ŠTOURAČ, Petr (203 Česká republika, garant, domácí), Jan BLÁHA (203 Česká republika), Pavlína NOSKOVÁ (203 Česká republika), Radka KLOZOVÁ (203 Česká republika), Dagmar SEIDLOVÁ (203 Česká republika, domácí), Jiří JARKOVSKÝ (203 Česká republika) a Hana ZELINKOVÁ (203 Česká republika).
• Vydání: Anesteziologie a intenzivní medicína, Praha, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2014, 1214-2158.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30000 3. Medical and Health Sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/14:00077114
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: poporodní anestezie; zajištení dýchacích cest; anestetika
• Klíčová slova anglicky: postpartum anesthesia; airway management; anaesthetic agent
• Štítky: EL OK
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Cíl studie: Cílem této národní observační studie bylo zjistit aktuální anesteziologickou praxi pro výkony v časném poporodním období v České republice (ČR). Typ studie: prospektivní observační národní. Pracoviště: 49 pracovišť v ČR poskytujících anestezii v peripartálním období. Materiál a metoda: Se souhlasem Etické komise jsme oslovili všech 97 pracovišť poskytujících anestezii v peripartálním období v České republice s cílem zachytit všechny případy podání anestezie v peripartálním období v listopadu 2011. Data byla zadávána do elektronického záznamu s dvěma částmi (Demografie 2010 a Podání anestezie) v databázi TrialDB (na základě software Yale University upraveno IBA MU, Česká republika). Data byla popsána deskriptivně s použitím software Statistica 10. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 49 center podávajících anestezii v peripartálním období (50,5% v ČR) s 1940 případy. Z toho bylo 142 (7,3 %) případů podání anestezie v časném poporodním období. Ve 26 případech (18,3 %) následoval výkon po předchozí epidurální analgezii a ve 4 případech po anestezii pro císařský řez (2,8%). Nejčastějším výkonem pak byla manuální lýza (106, 74,6 %) následovaná revizí děložní dutiny po porodu (56, 39,4 %) a ošetřením rozsáhlého porodního poranění (47, 33,1 %). Nejčastějším typem anestezie byla celková (131, 92,3 %), ve zbývajících případech byla podána epidurální anestezie (11, 7,7 %). Ve všech případech epidurální anestezie byl již zaveden epidurální katétr pro epidurální analgezii či pro epidurální anestezii u císařského řezu. Zajištění dýchacích cest bylo většinou obličejovou maskou (88, 67,2 %) nebo orotracheální intubací (27, 20,6 %). V případě intubace bylo většinou postupováno bleskovým úvodem (24, 88,9 %) s aplikací Sellickova hmatu (15, 55,6 %). V těchto případech byl použit sukcinylcholinjodid pro svalovou relaxaci. Závěr: V České republice převládá užití celkové anestezie u výkonů v časném poporodním období s obličejovou maskou a propofolem.

Anotace anglicky

Aim: The aim of the national survey was to describe current anaesthesia practice for minor surgery in the early postpartum period in the Czech Republic (CZE). Type of the study: National prospective observational survey. Setting: 49 obstetric departments in CZE. Methods: We aimed to enrol all the 97 obstetric departments in CZE and to monitor every case of peripartum anaesthetic care during November 2011. Data were recorded to Case Report Form with two parts (Demography 2010 and Case Report) into TrialDB database (Yale University, USA; adapted IBA, MU, CZE). The data were presented descriptively with Statistica 10 software. Results: We enrolled 1940 cases of anaesthesiological care from 49 participating centres, and 142 (7.3%) of the cases were during the postpartum period. The most common procedure was manual removal of the placenta (106, 74.6%), instrumental revision of the uterus (56, 39.4%) and repair of postpartum injury (47, 33.1%). General anaesthesia was most commonly used (131, 92.3%), the rest of the cases were in epidural anaesthesia (11, 7.7%). Airway was secured mainly with face mask (88, 67.2%) or orotracheal tube (27, 20.6%). If the patient was intubated, rapid sequence induction (24, 88.9%) with cricoid pressure (15, 55.6%) and suxamethonium (27, 100%) were used in most cases. General anaesthesia was induced with propofol (108, 82.4%) followed by ketamine (33, 25.2%) and thiopentone (12, 9.2%). Intra-operative analgesia was provided by sufentanil (55, 42.0%), alfentanil (28, 21.4%) or fentanyl (16, 12.2%). Conclusion: There is a trend to use general anaesthesia with face mask and propofol for minor surgery in the postpartum period in the CZE.