Metodika měření konzumace alkoholu v epidemiologických studiích rizikových faktorů neinfekčních onemocnění a projekt Kardiovize 2030

FIALA, Jindřich a Ondřej SOCHOR. Metodika měření konzumace alkoholu v epidemiologických studiích rizikových faktorů neinfekčních onemocnění a projekt Kardiovize 2030. Hygiena. Praha: Státní zdravotní ústav, 2014, roč. 59, č. 4, s. 167-178. ISSN 1802-6281.

Základní údaje

• Originální název: Metodika měření konzumace alkoholu v epidemiologických studiích rizikových faktorů neinfekčních onemocnění a projekt Kardiovize 2030
• Název česky: Metodika měření konzumace alkoholu v epidemiologických studiích rizikových faktorů neinfekčních onemocnění a projekt Kardiovize 2030
• Název anglicky: Methodology for measurement of alcohol consumption in epidemiological studies of risk factors of non-communicable diseases and the project Kardiovize 2030
• Autoři: FIALA, Jindřich (203 Česká republika, garant, domácí) a Ondřej SOCHOR (203 Česká republika).
• Vydání: Hygiena, Praha, Státní zdravotní ústav, 2014, 1802-6281.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30304 Public and environmental health
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/14:00077269
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: epidemiologické studie; nemoci kardiovaskulární; alkohol - konzumace
• Klíčová slova anglicky: epideiological study; cardiovascular diseases; alcohol consumption
• Štítky: EL OK
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Alkohol patří mezi nejvýznamnější determinanty zdraví, a současně jeho konzumace v ČR je jedna z nejvyšších na světě. Měření konzumace alkoholu v epidemiologických studiích rizikových faktorů neinfekčních onemocnění je proto velmi žádoucí. V Brně aktuálně běží velký kardiovaskulární projekt organizovaný Mezinárodním centrem klinického výzkumu ICRC ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Jeho součástí je rovněž hodnocení konzumace alkoholu a jejího efektu, ve vztahu ke všem podstatným kardiovaskulárním klinickým parametrům, ale i ostatním faktorů životního stylu, jako je výživa, pohybová aktivita a kouření. Pro tyto účely byl vytvořen nový dotazníkový nástroj a ve článku popisujeme příslušná východiska ve formě přehledu existujících přístupů k měření konzumace alkoholu, velmi detailně otázku obsahu alkoholu v různých nápojích, a podrobně vlastní alkoholový dotazník. Ten má pouze 7 položek, a je tedy velmi kompaktní, přitom pokrývá celkově poměrně dlouhou časovou periodu, rozdělenou na sekce dotazníku zabývající se posledním rokem, měsícem a týdnem. Týdenní recall je specifický nápojově i dle jednotlivých dnů v týdnu, kvantifikace množství je řešena převodem na alkoholové jednotky. Sekce zaměřené na delší periody by měly identifikovat nepravidelné nárazové pití, a určit celkový vzorec - charakter konzumace. V době vzniku článku již bylo tímto dotazníkem (a celým komplexem klinických i anamnestických vyšetření) otestováno více než 1000 osob náhodně vybraného vzorku brněnských obyvatel, kdy cílem je vyšetřit minimálně 2000 osob. Diskutovány jsou silné a slabé stránky různých přístupů. Náš dotazník se pro plánovaný účel osvědčil, a můžeme je doporučit i pro jiné epidemiologické studie.

Anotace anglicky

Alcohol is one of the most important determinants of health, while its consumption in the Czech Republic is one of the highest in the world. Measuring alcohol consumption in epidemiologic studies of risk factors of non-communicable diseases is therefore highly desirable. In Brno, an extensive cardiovascular project, organized by the International Centre for Clinical Research (ICRC) in cooperation with Masaryk University, is currently in progress. It also includes an assessment of alcohol consumption and its effect, in relation to all significant cardiovascular clinical parameters, but also in relation to other lifestyle factors such as nutrition, physical activity and smoking. For this purpose, a new questionnaire tool was created, and the article describes the appropriate starting point in the form of an overview of existing approaches to measuring alcohol consumption, issues regarding the content of alcohol in different beverages and alcohol units, and alcohol questionnaire itself in detail. It has only 7 items and is very compact, yet completely covers the relatively long time-period, divided into sections of the questionnaire dealing with the last year, month and week. Weekly recall is beverage specific and even specific by the days of week; quantification of the volume is solved by means of alcohol units. The section focusing on longer time-periods should identify irregular binge drinking, and determine the overall pattern of consumption. At the time of writing this article, a sample of more than 1,000 randomly selected inhabitants of Brno was examined by this alcohol questionnaire and by the whole complex lifestyle and clinical examinations, when the objective is to investigate a total of at least 2,000 people. Strengths and weaknesses of different approaches to the measurement of alcohol consumption are discussed. Our questionnaire fully proved for the intended purpose, and we can recommend it for use in other epidemiological studies.