BENEŠOVÁ, Klára, Monika KUPCOVÁ, Lenka VILDOVÁ, Kitti FARKASOVÁ, Alena SLEZÁČKOVÁ a Tatiana MALATINCOVÁ. Naděje pro příští generaci: Psychosociální souvislosti naděje u dětí ve věku 8 až 12 let. In Sympózium o naději, FF MU, Brno. 2014.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Naděje pro příští generaci: Psychosociální souvislosti naděje u dětí ve věku 8 až 12 let
Název anglicky Hope for the next generation: The psychosocial context of hope in children aged 8-12 years
Autoři BENEŠOVÁ, Klára (203 Česká republika, domácí), Monika KUPCOVÁ (203 Česká republika, domácí), Lenka VILDOVÁ (203 Česká republika, domácí), Kitti FARKASOVÁ (703 Slovensko, domácí), Alena SLEZÁČKOVÁ (203 Česká republika, garant, domácí) a Tatiana MALATINCOVÁ (203 Česká republika, domácí).
Vydání Sympózium o naději, FF MU, Brno, 2014.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Prezentace na konferencích
Obor 50100 5.1 Psychology and cognitive sciences
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14210/14:00077424
Organizační jednotka Filozofická fakulta
Klíčová slova česky naděje; děti; kvalita života; pozitivní edukace
Klíčová slova anglicky hope; children; quality of life; positive education
Štítky rivok
Změnil Změnila: Mgr. Vendula Hromádková, učo 108933. Změněno: 27. 2. 2015 15:51.
Anotace
V příspěvku představujeme výsledky výzkumu souvislostí naděje u českých dětí ve věku 8 až 12 let (N=350). Data byla sbírána pomocí Dotazníku osobní pohody a naděje v průběhu května až července 2014. Výsledky analýzy dat ukazují, že děti s vyšší mírou naděje (ve smyslu nadějného způsobu myšlení dle teorie R. Snydera) jsou spokojenější se svým životem, fyzicky aktivnější a jsou také spokojenější se svým vzhledem a s kvalitou rodinného zázemí. Výsledky podporují důležitost posilování nadějného přístupu u dětí a mohou se stát významným podnětem pro programy pozitivní edukace ve školách.
Anotace anglicky
In this paper we present the results of research of hope in Czech children aged 8-12 years (N = 350). Data were collected through questionnaire of Well-being and hope between May and July 2014. The results of the data analysis show that children with higher level of hope (in the sense of hopeful thinking, according to R. Snyder) are more satisfied with their lives, they are physically active and they are also more satisfied with their physical appearance and the quality of family background. The results support the importance of enhancing hopeful approach in children and can become an important stimulus for introducing positive education programs in schools.
VytisknoutZobrazeno: 27. 4. 2024 06:33