2013
Srbové, Chorvati, Bosňáci a Černohorci a jejich jazyk/jazyky jako předmět univerzitní výuky
KREJČÍ, PavelZákladní údaje
Originální název
Srbové, Chorvati, Bosňáci a Černohorci a jejich jazyk/jazyky jako předmět univerzitní výuky
Název anglicky
The Serbs, the Croats, the Bosniaks and the Montenegrins and its language(s) as a University Studying Subject
Autoři
KREJČÍ, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Opera Slavica = Slavistické rozhledy, Brno, Masarykova univerzita, 2013, 1211-7676
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60200 6.2 Languages and Literature
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/13:00077540
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
srbochorvatský areál; výuka srbochorvatštiny; výuka srbštiny; výuka chorvatštiny; výuka bosenštiny a černohorštiny
Klíčová slova anglicky
Serbo-Croatian area; Teaching Serbo-Croatian; Teaching Serbian; Teaching Croatian; Teaching Bosnian and Montenegrin
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 10. 3. 2015 14:36, Mgr. Vendula Hromádková
V originále
Rozpad Jugoslávie (1991–92) přinesl mj. i národnostní a jazykové problémy. Srbochorvatština, která byla do té doby lingvisticky i politicky jedním společným standardním jazykem Srbů, Chorvatů, Bosňáků/Muslimů a Černohorců, byla v nových samostatných republikách zaměněna lingvonymem, které korespondovalo s pojmenováním příslušného národa (chorvatština, srbština, o něco později bosenština a černohorština). Politická podpora samostatnosti a jedinečnosti příslušných jazyků ve svých mateřských zemích bývá mnohdy doprovázena i více či méně zpolitizovaným postojem odborníků-lingvistů. Tyto dynamické změny a problémy rovněž ovlivňují koncipování filologických oborů zaměřených na jmenované jazyky a národy. Klíčovou otázkou dle našeho názoru je, zda má smysl pokračovat v koncepci tzv. národních filologií, anebo zda by nebyla praktičtější nějaká varianta areálově koncipovaného oboru. Oba přístupy mají svá pozitiva i negativa.
Anglicky
The collapse of the Yugoslav state (1991–92) also affected national and linguistic issues. Serbo-Croatian language, which was until then, linguistically and politically, the only common language of the Serbs, Croats, Montenegrins and Muslims (Bosniaks later), was replaced in the successor republics by language with the corresponding ethnic glottonym (Croatian, Serbian and later Bosnian and Montenegrin language). Political support for the autonomy and uniqueness of these languages in their respective countries, however, faces an ambiguous acceptance by professionals-linguists. This ambiguity is reflected in the long-term problems with the concept of teaching of the so called national philologies. The crucial question is, in our opinion, if to continue the current national-oriented concept, or whether to learn toward some type of area concept. Both concepts naturally have their positives but also negatives.