2014
Model státu středoevropského typu: koncept na pomezí tradice a inovace. Ke kontinuitě a diskontinuitě v českém dějepisectví po r. 1948
KALHOUS, DavidZákladní údaje
Originální název
Model státu středoevropského typu: koncept na pomezí tradice a inovace. Ke kontinuitě a diskontinuitě v českém dějepisectví po r. 1948
Název anglicky
Model of the Central European Medieval State: between innovation and tradition? Towards the continuity and discontinuity in history of Czech historiography after 1948
Autoři
KALHOUS, David (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Forum Historiae, 2014, 1337-6861
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60101 History
Stát vydavatele
Slovensko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/14:00074161
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
dějiny historiografie; marxismus; střední Evropa; raný středověk; Graus; model
Klíčová slova anglicky
historiography; marxism; central europe; Early Middle ages; Graus; model
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 20. 2. 2015 16:20, Mgr. Vendula Hromádková
V originále
Autor úvozuje text, diskutovat o roli starších generací historiků, kteří nikdy nebyli členy komunistické strany, i když stále nebo dosáhl významné pozice v systému "nového komunistického výzkumu", a postavení nové generace mladých komunistů, kteří neváhali jejich kontakty s komunistickou stranou budovat svou kariéru. Ačkoli autorka přiznává nespojitosti ve vývoji historiografie po roce 1948, on také zdůrazňuje, že faktory, které nám umožňují vidět historiografie v Československu jako kontinuální - na rozdíl od osobního kontinuity můžeme sledovat nejen teoretické pokusy ji ospravedlnit společné kořeny o "burgeois" a "marxisty" historiografie na základě všeobecně uznávaných technik historiografie, ale i kontinuitu v studovaných témat. V tomto prostředí, členství v komunistické strany a znalosti marxistické ortodoxie nebyli jedinými předpoklady úspěchu a můžeme snadno sledovat boje mezi různými frakcemi uvnitř historiografické poli. František Graus a jeho kariéra je velmi dobrým příkladem této situace. Bylo František Graus, který postavil základy konceptu konkrétní model státu ve střední Evropě v raném středověku (10. -. 12 C). Následující text je zaměřen na analýzu jazyka jeho prací a práce jeho žáků (D. Třeštík) a jejich současníků (R. Nový), kteří se model znovu a přispěla k jeho rozvoji.Analýza ukazuje, že autoři sdílejí myšlenku centralizované moci představované silným "avant-garde" ("družina", družiny), který prostřednictvím plánovaných akcí organizuje sociální prostor. Autor také ukazuje časný úspěch tohoto modelu v české historiografii a navrhnout pro lepší pochopení tohoto úspěchu zaměřit další výzkum komunikačních kanálů historiografie v komunistické éře.
Anglicky
Author introduces his text with discussing the role of older generations of historians who never were members of Communist Party, though kept or reached important positions in a system of "new communistic research", and position of new generation of young communists who didn't hesitate their contacts with the Communist party to build their careers. Although the author acknowledges the discontinuities in the development of the historiography after 1948, he also emphasizes the factors that enable us to see the historiography in Czechoslovakia as continuous – apart from the personal continuity we can follow not just the theoretical attempts to justify the common roots of "burgeois" and "Marxist" historiography based on generally accepted techniques of historiography, but also continuity in studied topics. Within this environment the membership in Communist party and knowledge of Marxist orthodoxy were not the only preconditions of the success and we can easily follow the struggles between different fractions within the historiographical field. František Graus and his career is very good example of this situation. It was František Graus, who built the foundations of the concept of specific model of the state in Central Europe in early middle ages (10th – 12th c.). Following text is focused on the analysis of the language of his theses and thesis of his pupils (D. Třeštík) and their contemporaries (R. Nový) who took the model over and helped to develop it. The analysis demonstrates that the authors shared the idea of centralized power represented by strong "avant-garde" ("družina", retinue) that through the planed actions organizes the social space. Author also demonstrates the early success of this model in Czech historiography and suggest for better understanding of this success to focus further research on communicative channels of the historiography in Communist era.
Návaznosti
| GAP405/12/0625, projekt VaV |
|