Souvislost potravinových preferencí a konzumace

FIALA, Jindřich a Lubomír KUKLA. Souvislost potravinových preferencí a konzumace. Hygiena. 2013, roč. 58, č. 2, s. 56-61. ISSN 1802-6281.

Základní údaje

Originální název

Souvislost potravinových preferencí a konzumace

Název anglicky

The connection between food preferences and consumption

Autoři

FIALA, Jindřich a Lubomír KUKLA

Vydání

Hygiena, 2013, 1802-6281

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30304 Public and environmental health

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

ELSPAC, výživa dětí; adolescenti; preference; konzumace

Klíčová slova anglicky

ELSPAC; children nutrition; adolescents; preferences; consumption

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Cílem předložené studie bylo zjistit, do jaké míry a jakým způsobem se potravinové preference promítají do skutečné konzumace u rozsáhlého souboru adolescentů. Výzkum byl proveden u 1655 dospívajících věku 15 let, v rámci studie ELSPAC v oblasti města Brna. U celkem 56 položek v 8 potravinových a 1 nápojové skupině byly dotazníkovými nástroji zjišťovány jednak preference, jednak frekvence konzumace, a byl analyzován jejich vzájemný vztah. Výsledky ukázaly, že preference a skutečná konzumace se výrazně liší. Preference se tedy do konzumace promítají jen částečně. Z 10 nejpreferovanějších položek byly pouze 2 mezi 10 nejkonzumovanějšími. Z 10 nejméně preferovaných se 5 položek objevilo mezi 10 nejméně konzumovanými, a „negativní preference“ se tedy s konzumací shodují poněkud více. Konzumace byla celkově výrazně zdravější, než odpovídalo preferencím. Bližší analýza ukázala, že lze identifikovat několik typů souvislosti mezi preferencemi a konzumací, podle různých tvarů regresních křivek. Celkem nejvíce, 27 položek, vykazovalo závislost tvaru „J“, ale například položky ve skupině sladkosti vykazovaly výhradně závislost „U“, zatímco skupina masa vykazovala převážně lineární závislost. Praktické důsledky nelineárních závislostí spočívají zejména v tom, že některé potraviny jsou konzumovány výrazně více (nebo naopak méně), než odpovídá jejich preferencím. Jsou diskutována možná vysvětlení, spočívající v různých externích vlivech. Hlavním závěrem je, že preference nejsou rozhodujícím faktorem pro konzumaci, což dává jasný signál, že strava adolescentů je výrazně ovlivnitelná vnějšími vlivy, v optimálním případě příznivým směrem, cílenými preventivním aktivitami.

Anglicky

The objective of the study was to investigate to what extent and how the food preferences are reflected in consumption in large sample of adolescents. The research was conducted in 1655 adolescents at the age 15 years, in the framework of the ELSPAC study in the Brno district. Both food preferences (liking) and consumption frequency were investigated by questionnaire tools for 56 items in 8 food groups and 1 beverage group, and the relationship between preferences and consumption was analysed. The results show that preferences and consumption differ substantially and thus preferences reflect into consumption only partially. From 10 most preferred items only 2 were among 10 most consumed. From 10 least preferred items, 5 occurred among 10 least consumed, thus „negative preferences“ coincide with consumption rather more. The consumption was generally healthier than could be assumed according to preferences. Detailed analyse showed several types of association between preferences and consumption, according to different shapes of regression curves. Most items, 27 altogether, showed the „J“ type of association, but the items in sweets group showed solely „U“ type, while items in meat group showed mostly linear association. The main practical consequences of nonlinear associations are that some foods are consumed considerably more (or less) than it would correspond to their preferences. The possible explanations, based on various external influences, are discussed. The main conclusion is that preferences are not the most important determinates for consumption, which gives clear signal that the diet of adolescents is highly influenceable by external factors, optimally in favourable direction, by targeted preventive activities.