2014
Verdrängung des Tarock durch Skat. Marginalien zum literarischen Leben des deutschsprachigen Brünn um 1900
MAREČEK, ZdeněkZákladní údaje
Originální název
Verdrängung des Tarock durch Skat. Marginalien zum literarischen Leben des deutschsprachigen Brünn um 1900
Název česky
Vytlačení taroků skatem. Na okraj literárního života v Brně kolem roku 1900
Název anglicky
The replacement of Tarot by Skat. In the margins of Brno's literary life around 1900.
Autoři
Vydání
1. vydání. Olomouc, Prager deutsche, deutschböhmische und deutschmährische Literatur. Eine Neubestimmung. od s. 203-220, 18 s. Die e-book Reihe des Olmützer Österreich-Zentrums, 2014
Nakladatel
Univerzita Palackého v Olomouci
Další údaje
Jazyk
němčina
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
Písemnictví, masmedia, audiovize
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
paměťový nosič (CD, DVD, flash disk)
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/14:00078113
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-244-4498-7
Klíčová slova česky
Dějiny mentalit; Morava; Brno; Marie von Ebner-Eschenbach; Robert Musil
Klíčová slova anglicky
History of mentalities; Moravia; Brno; Marie von Ebner-Eschenbach; Robert Musil
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 10. 3. 2015 16:36, PhDr. Zdeněk Mareček, Ph.D.
V originále
Eine Trennungslinie zwischen der katholischen und protestantischen Mentalität kopierte jahrelang die Bevorzugung von Tarock und Skat. Robert Musil beobachtete im Brünn um 1900 eine Hinwendung zum Skat, die von der Los-von-Rom-Bewegung und der Zuspitzung des nationalen Konflikts hier begleitet wurde. In der späten Erzählung von Marie Ebner-Eschenbach "Der Herr Hofrat" dient das Tarockspiel als Ausgleichsritual, in dem Animositäten und Spannungen überwunden werden. Die Verschärfung der ethnischen Spannungen in Brünn zwischen 1882 und 1891 belegen die Aufschriften auf dem Stadttheater und auf dem Deutschen Haus: "Dem Schönen ein Stätte, den Musen ein Heim" klang noch recht zurückhaltend, neun Jahre später wollte man den nationalen Feind abwehren - "Unserer Stadt zur Ehr – Unserem Volksthum zur Wehr". In einem der Fragmente aus dem Roman "Der Mann ohne Eigenschaften" bildet das Tarockspiel den Rahmen für eine ärztliche Beobachtung von Moosbrugger. Das stabilisierende Ritual des Tarockspiels wurde – aus der Sicht des exilierten Musils, der an dem Roman schrieb und die Zeit vor dem Kriegsausbruch darstellt – entweder zugunsten des profanen Skats verlassen oder es wurde – zweckentfremdet, mechanisch, ohne die bürgerliche Gemütlichkeit – gespielt. Die Tarockkartenspieler in Brünn haben 1914 im Großen und Ganzen leider ausgespielt.
Česky
Hranici mezi katolickou a protestantskou mentalitou kopírovaly dlouhá léta obliba taroků nebo skatu. Robert Musil pozoroval v Brně kolem roku 1900 příklon ke skatu, doprovázený hnutím Pryč od Říma a vyostřením zdejšího nacionálního konfliktu. V pozdní povídce Ebner-Eschenbachové "Pan dvorní rada" slouží taroky jako rituál s vyrovnávacími účinky, vhodný k překonávání animozit a napětí. Zostření etnického napětí v Brně mezi lety 1882 a 1891 je patrné na nápisech na Městském divadle a na Německém domě: "Místo pro krásu a domov múz" znělo ještě neutrálně, později chtěli němečtí Brňané národního nepřítele zapudit - "Ke cti a chvále našeho města, našemu národu tvrz". V jednom z fragmentů románu "Muž bez vlastností" tvoří hra v taroky rámec pro lékařské pozorování vraha Moosbruggera. Stabilizující tarokový rituál byl - z pohledu exilového autora Musila, který v práci na románu v době před vypuknutím druhé světové války pokračoval - nahrazen buď skatem nebo ztratil svoji původní funkci šířit měšťanskou družnost a byl hrán mechanicky za jinými účely. Hráči taroků v Brně bohužel z velké míry dohráli.
Návaznosti
| MUNI/A/0892/2013, interní kód MU |
|