Verdrängung des Tarock durch Skat. Marginalien zum literarischen Leben des deutschsprachigen Brünn um 1900

MAREČEK, Zdeněk. Verdrängung des Tarock durch Skat. Marginalien zum literarischen Leben des deutschsprachigen Brünn um 1900. In Fiala-Fürst, Ingeborg. Prager deutsche, deutschböhmische und deutschmährische Literatur. Eine Neubestimmung. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014, s. 203-220. Die e-book Reihe des Olmützer Österreich-Zentrums. ISBN 978-80-244-4498-7.

Základní údaje

• Originální název: Verdrängung des Tarock durch Skat. Marginalien zum literarischen Leben des deutschsprachigen Brünn um 1900
• Název česky: Vytlačení taroků skatem. Na okraj literárního života v Brně kolem roku 1900
• Název anglicky: The replacement of Tarot by Skat. In the margins of Brno's literary life around 1900.
• Autoři: MAREČEK, Zdeněk (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: 1. vydání. Olomouc, Prager deutsche, deutschböhmische und deutschmährische Literatur. Eine Neubestimmung. od s. 203-220, 18 s. Die e-book Reihe des Olmützer Österreich-Zentrums, 2014.
• Nakladatel: Univerzita Palackého v Olomouci

Další údaje

• Originální jazyk: němčina
• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Obor: Písemnictví, masmedia, audiovize
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: paměťový nosič (CD, DVD, flash disk)
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/14:00078113
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-244-4498-7
• Klíčová slova česky: Dějiny mentalit; Morava; Brno; Marie von Ebner-Eschenbach; Robert Musil
• Klíčová slova anglicky: History of mentalities; Moravia; Brno; Marie von Ebner-Eschenbach; Robert Musil
• Štítky: Austrian literature, Czech and Germans, czech-german relations, deutschsprachige Literatur in Mähren, German culture in Moravia, German Literature, Moravian identity, rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Eine Trennungslinie zwischen der katholischen und protestantischen Mentalität kopierte jahrelang die Bevorzugung von Tarock und Skat. Robert Musil beobachtete im Brünn um 1900 eine Hinwendung zum Skat, die von der Los-von-Rom-Bewegung und der Zuspitzung des nationalen Konflikts hier begleitet wurde. In der späten Erzählung von Marie Ebner-Eschenbach "Der Herr Hofrat" dient das Tarockspiel als Ausgleichsritual, in dem Animositäten und Spannungen überwunden werden. Die Verschärfung der ethnischen Spannungen in Brünn zwischen 1882 und 1891 belegen die Aufschriften auf dem Stadttheater und auf dem Deutschen Haus: "Dem Schönen ein Stätte, den Musen ein Heim" klang noch recht zurückhaltend, neun Jahre später wollte man den nationalen Feind abwehren - "Unserer Stadt zur Ehr – Unserem Volksthum zur Wehr". In einem der Fragmente aus dem Roman "Der Mann ohne Eigenschaften" bildet das Tarockspiel den Rahmen für eine ärztliche Beobachtung von Moosbrugger. Das stabilisierende Ritual des Tarockspiels wurde – aus der Sicht des exilierten Musils, der an dem Roman schrieb und die Zeit vor dem Kriegsausbruch darstellt – entweder zugunsten des profanen Skats verlassen oder es wurde – zweckentfremdet, mechanisch, ohne die bürgerliche Gemütlichkeit – gespielt. Die Tarockkartenspieler in Brünn haben 1914 im Großen und Ganzen leider ausgespielt.

Anotace česky

Hranici mezi katolickou a protestantskou mentalitou kopírovaly dlouhá léta obliba taroků nebo skatu. Robert Musil pozoroval v Brně kolem roku 1900 příklon ke skatu, doprovázený hnutím Pryč od Říma a vyostřením zdejšího nacionálního konfliktu. V pozdní povídce Ebner-Eschenbachové "Pan dvorní rada" slouží taroky jako rituál s vyrovnávacími účinky, vhodný k překonávání animozit a napětí. Zostření etnického napětí v Brně mezi lety 1882 a 1891 je patrné na nápisech na Městském divadle a na Německém domě: "Místo pro krásu a domov múz" znělo ještě neutrálně, později chtěli němečtí Brňané národního nepřítele zapudit - "Ke cti a chvále našeho města, našemu národu tvrz". V jednom z fragmentů románu "Muž bez vlastností" tvoří hra v taroky rámec pro lékařské pozorování vraha Moosbruggera. Stabilizující tarokový rituál byl - z pohledu exilového autora Musila, který v práci na románu v době před vypuknutím druhé světové války pokračoval - nahrazen buď skatem nebo ztratil svoji původní funkci šířit měšťanskou družnost a byl hrán mechanicky za jinými účely. Hráči taroků v Brně bohužel z velké míry dohráli.

Anotace anglicky

For a long time, one could distinguish the Catholics of Brno from the Protestants in Central Europe by the card games they played. Robert Musil observed that many people in Brno were taking up Skat around 1900, just as many German speaking Austrians were joining "Away from Rome", the reform movement of the Pan-Germans, and just as they were getting more involved in the ethnic conflict. In a late novella of Ebner-Eschenbach "Der Herr Hofrat", Tarot is used as a balancing ritual, suitable for alleviating stress and animosity. The heightening of the ethnic tensions in Brno between 1882 and 1891 is apparent in the signs at the Municipal theater and the German House: "The House of Beauty and the Home of the Muses" changing to "To Honour and Adore our Town, the Fortress of our Nation". In one of the fragments of "The Man Without Qualities", does Tarot motivate the observations of Moosbrugger, the murderer. The balancing effects of Tartot have been -- from the point of view of the exiled Musil, who worked on the novel in the thirties -- have been lost, either by the replacement of Tartot by Skat or by Tarot being played in a routine soulless manner, without the positive effects. The Tarot game was over in Brno by then.

Návaznosti

• MUNI/A/0892/2013, interní kód MU: Název: Vývojové tendence současného německého jazyka a literatury v česko-německé konfrontaci

Investor: Masarykova univerzita, Vývojové tendence současného německého jazyka a literatury v česko-německé konfrontaci, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty