Standardizace patologického vyšetření resekátu pankreatu

HLAVSA, Jan, Vladimír PROCHÁZKA, Jan MAZANEC, Jitka HAUSNEROVÁ, Tomáš PAVLÍK, Tomáš ANDRAŠINA, Ivo NOVOTNÝ, Igor PENKA a Zdeněk KALA. Standardizace patologického vyšetření resekátu pankreatu. Rozhledy v chirurgii. Praha: Česká lékařská společnost J.E.Purkyně, 2014, roč. 93, č. 3, s. 132-138. ISSN 0035-9351.

Základní údaje

Originální název

Standardizace patologického vyšetření resekátu pankreatu

Název anglicky

Standardization of pancreatic cancer specimen pathological examination

Autoři

HLAVSA, Jan (203 Česká republika, garant, domácí), Vladimír PROCHÁZKA (203 Česká republika, domácí), Jan MAZANEC (203 Česká republika, domácí), Jitka HAUSNEROVÁ (203 Česká republika, domácí), Tomáš PAVLÍK (203 Česká republika, domácí), Tomáš ANDRAŠINA (703 Slovensko, domácí), Ivo NOVOTNÝ (203 Česká republika, domácí), Igor PENKA (203 Česká republika, domácí) a Zdeněk KALA (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Rozhledy v chirurgii, Praha, Česká lékařská společnost J.E.Purkyně, 2014, 0035-9351

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30200 3.2 Clinical medicine

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14110/14:00078526

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

slinivka břišní; rakovina; patologie

Klíčová slova anglicky

pancreas; cancer; pathology

Štítky

EL OK

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Úvod: Zastoupení Rl resekcí karcinomu pankreatu (KP) ve studiích užívajících nestandardizovaný protokol patologického zpraco¬vání resekátu se pohybuje v širokém rozmezí. Cílem naší studie je zavedení standardizovaného (tzv. Leedského) protokolu patologického zpracování resekátu pankreatu a zhodnocení, zda tato standardizace ovlivní procentuální zastoupení Rl resekcí. Materiál a metodika: Do studie bylo zařazeno 91 pacientů, kteří podstoupili pankretoduodenektomii pro KP. Soubor byl rozdělen na dvě skupiny. Pacienty bez standardizovaného protokolu patologického zpracování resekátu pankreatu (n=71) a nemocné, u kterých byl užit standardizovaný, Leedský protokol (n=20). Hodnoceno bylo zastoupení Rl resekcí v obou skupinách. Ve skupině Leedského protokolu byla hodnocena četnost pozitivity jednotlivých resekčních linií a vztah mezi četností pozitivity resekčních linií a parametrem „vzdálenost tumoru-okraj linie". Ve skupině bez standardizace byla stanovena četnost nádorové infiltrace peripankreatického tuku. Výsledky: Ve skupině Leedského protokolu byl výkon označen jako Rl v 60 % (12/20) případů. U 40 % (8/20) pacientů byla resekce hodnocena jako RO. Četnost pozitivity jednotlivých resekčních linií byla následující: dorzální 45 % (9/20). ventrální 35 % (7/20), VMS 20 % (4/20), krček 20 % (4/20), AMS 15 % (3/20). Korelace mezi parametrem vzdálenosti tumoru od okraje linie a četností R l resekcí byla následující: přímá infiltrace 30 % Rl, vzdálenost tumor-okraj linie <0,5 mm 50 % Rl, <1 mm 60 %, <1,5 mm 75 % Rl, <2 mm 80 % Rl, >2 mm 80 % Rl. V případě zvolení kritéria vzdálenost tumor-okraj linie l mm a více byl rozdíl v zastoupení Rl re¬sekcí mezi oběma skupinami statisticky významný. Ve skupině „bez standardizovaného protokolu" (n=71) byla Rl resekce zaznamenána u 25 (35,2 %) pacientů. Z toho v 26.8 % (19/71) případů byl nádorem infiltrován peripankreatický tuk a u 8,5 % (6/71) linie v oblasti VMS, AMS či retroperitonea. U 46 (64,8 %) pacientů byla resekce hodnocena jako RO. Při srovnání četnosti RO a Rl resekcí byl prokázán statisticky významný (p=0,046) rozdíl v zastoupení RO a Rl resekcí rnezi oběma skupinami (Leedský protokol a bez standardizace: RO 40,0 % vs. 64,8 %, respektive Rl 60,0 % vs. 35,2 %). Závěr: Při užití standardizovaného (tzv. Leedského) protokolu patologického zpracování resekátu pankreatu byl ve všech dosud publikovaných studiích, včetně naší, zaznamenán nárůst zastoupení Rl resekcí, které se blíží četnosti lokálních recidiv. Aplikace Leedského protokolu tak může přinést reálnější posouzení lokální radikality pankreatoduodenektomie a následně přesnější hodnocení klinického efektu chirurgické a adjuvantní onkologické léčby karcinomu pankreatu.

Anglicky

Introduction: The frequency of Rl resections for pancreatic cancer in studies where a non-standardized protocol of pathological evaluation of the specimen is used varies from 17 to 30%. The aim of our study is to apply the standardized (so-called Leeds) protocol of resected pancreatic specimen pathological examination, and to evaluate the frequency of Rl resections for pancreatic cancer using this new protocol. Material and methods: Ninety-one patients who underwent pancreatoduodenectomy for pancreatic cancer were included in the study. This group was divided into two subgroups: patients examined by the Leeds protocol (n=20) and those examined by a non-standardized pathological protocol (n=71).The Rl resection rate was evaluated separately in each group. The positivity rate of every individu¬al resection margin was specified in the Leeds protocol group. The correlation of Rl resection rate and "tumour - resection margin di¬tance" parameter was evaluated. The tumour infiltration of peripancreatic adipose tissue was assessed in the non-standardized group. Results: In the Leeds protocol subgroup, Rl and RO resection rate was 60% (12/20) and 40% (8/20), respectively. Resection line po¬sitivity rates were as follows: dorsal 45% (9/20), ventral 35% (7/20), VMS 20% (4/20), cervical 20% (4/20). AMS 15% (3/20). The correlation between the tumour - resection line distance and Rl resection frequency was the following: direct infiltration 30% Rl, tumour-resection margin border <0.5 mm 50% Rl.2 mm 80% Rl. If the criterion of resec¬tion line positivity (<< 1mm) was set, the Rl resection rate difference between the two groups was of statistical significance. In the subgroup where the non-standardized protocol was used (n=71), Rl resection was recorded in 25 (35.2%) patients. The main cancer-positive areas were peripancreatic adipose tissue in 26.8% (19/71) of cases, and VMS, AMS or retroperitoneal line in 8.5% (6/71), respectively. RO resection was achieved in 46 (64.8%) patients.The statistically significant (p=0.046) difference in RO and Rl resection rates was detected (Leeds protocol and non-standardized one: RO 40.0% vs. 64.8% and Rl 60.0% vs. 35.2%, respectively) in the studied groups. Conclusion: The rate of Rl resections for pancreatic cancer increased in all studies, including ours, where the standardized (Leeds) protocol of pancreatic specimen pathological examination was used. The higher Rl resection rate when using the Leeds protocol is approaching to the local recurrence rate of pancreatic cancer. Therefore, the Leeds protocol can provide more realistic evaluation of local radicality of pancreatoduodenectomy and can also offer more accurate evaluation of the surgical and adjuvant therapy of pancreatic cancer.