Kardiovaskulární rehabilitace u pacientů po akutní koronární příhodě

VYSOKÝ, Robert, Ondřej LUDKA, Filip DOSBABA, Ladislav BAŤALÍK, S. NEHYBA a Jindřich ŠPINAR. Kardiovaskulární rehabilitace u pacientů po akutní koronární příhodě. Kardiologická revue - Interní medicína. Praha: Ambit Media, 2014, roč. 16, č. 6, s. 507-511. ISSN 2336-288X.

Základní údaje

Originální název

Kardiovaskulární rehabilitace u pacientů po akutní koronární příhodě

Název anglicky

Cardiovascular rehabilitation in patients after acute coronary syndrome

Autoři

VYSOKÝ, Robert (203 Česká republika, garant, domácí), Ondřej LUDKA (203 Česká republika), Filip DOSBABA (203 Česká republika), Ladislav BAŤALÍK (703 Slovensko), S. NEHYBA (203 Česká republika) a Jindřich ŠPINAR (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Kardiologická revue - Interní medicína, Praha, Ambit Media, 2014, 2336-288X

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30201 Cardiac and Cardiovascular systems

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14110/14:00078558

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

kardiovaskulární rehabilitace; sekundární prevence; aerobní trénink; odporový trénink; aerobní kapacita; ischemická choroba srdeční; akutní koronární příhoda

Klíčová slova anglicky

cardiac rehabilitation; secondary prevention; aerobic training; resistance training; aerobic capacity; coronary artery disease; acute coronary syndrome

Štítky

EL OK

---

Anotace

V originále

Úvod: Kardiovaskulární rehabilitace je v současné době standardní součástí léčby nemocných po akutní koronární příhodě. Intervenční tréninkový kardiovaskulární rehabilitační program je součástí II. fáze kardiovaskulární rehabilitace, která je klíčovým bodem v celém sekundárně-preventivním procesu u nemocných s ischemickou chorobou srdeční. Dochází zde k hemodynamické adaptaci pacienta na běžnou fyzickou zátěž, k postupnému zvyšování aerobní kapacity a k osvojování si principů pravidelného aerobně-odporového tréninku. Cíl: Předložená práce se zaměřuje na posouzení vlivu modifikovaného aerobně-odporového tréninku na kardiorespirační ukazatele u nemocných po akutní koronární příhodě. Soubor a metodika: Do studie bylo zařazeno 106 pacientů (85 % mužů) průměrného věku 60,4 +/- 10,9 let s ejekční frakcí levé komory 57,4 +/- 7,2 %. Jednalo se o pacienty po akutním koronárním syndromu. Doba od vzniku akutní koronární příhody do za¬hájení tréninkového programu byla 35 +/- 8 dnů, u nemocných po aortokoronárním bypassu 50 +/- 16 dnů. Všichni pacienti podstoupili dvouměsíční aerobně-od-porový trénink s frekvencí 3x týdně.Tréninková jednotka trvala 100 min (z toho 60 min vlastní aerobní trénink). Výsledky: Absolvování intervenčního tréninkového programu vedlo k signifikantnímu nárůstu pracovní tolerance (1,8 +/- 0,3 vs 2,0 +/- 0,4 W/kg; p < 0,001) a vrcholové spotřeby kyslíku (22,8 +/- 4,5 vs 25,9 +/- 5,5 pVO;; p < 0,001), taktéž byl zaznamenán nesignifikantní pokles klidových hodnot tepové frekvence a systolického a diastolického krevního tlaku. Závěr: Modifikovaný intervenční tréninkový program vede ke zlepšení aerobní kapacity, která je jedním z významných prognostických ukazatelů u nemocných po akutní koronární příhodě.

Anglicky

Introduction: Cardiovascular rehabilitation is currently part of standard therapy in patients after acute coronary syndrome. The interventional cardiovascular rehabilitation training program is a part of the second rehabilitation phase, which is a key point in all secondary-preventive processes in patients with coronary artery disease. Patients are hemodynamically adapted to normal physical exercise, their aerobic capacity is gradually increased, and they learn about the principles of regular aerobic-resistance training. Design: This study is focused on assessing the impact of modified aerobic-resistance training on cardiorespiratory parameters in patients after an acute coronary event. Methods: The study included 106 patients (85% men), mean age 60.4 +/- 10.9 years, with a left ventricular ejection fraction 57.4 +/- 7.2%. The time form acute coronary event to the start of the training program was 35 +/- 8 days; in patients after coronary artery bypass graft this was 50 +/- 16 days. All patients completed a 2-month aerobic-resistance training program with 3 sessions a week. A training session lasted 100 min (including 60 min of aerobic training). Results: The completion of the intervention training program led to a significant increase in work tolerance (1.8 ±0.3 vs. 2.0 +/- 0.4 W/kg; p< 0.001) and peak oxygen consumption (22.8 +/-4.5 vs. 25.9 +/- 5.5 pV02;p < 0.001). Other results observed were a non-significant decrease in resting heart rate, systolic and diastolic blood pressure values. Conclusion: A modified intervention training program leads to improvements in aerobic capacity which is one of the major prognostic factors in patients after acute coronary syndrome.