Informační systém MU
DANĚK, Petr. Geografické myšlení: úvod do teoretických přístupů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 172 s. ISBN 978-80-210-6694-6. doi:10.5817/CZ.MUNI.M210-6694-2013.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Geografické myšlení: úvod do teoretických přístupů
Název česky Geografické myšlení: úvod do teoretických přístupů
Název anglicky Geographic Thought: Introduction to Theoretical Approaches
Autoři DANĚK, Petr.
Vydání 1. vyd. Brno, 172 s. 2013.
Nakladatel Masarykova univerzita
Další údaje
Typ výsledku Odborná kniha
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání tištěná verze "print"
WWW Čítárna Munispace
ISBN 978-80-210-6694-6
Doi 10.5817/CZ.MUNI.M210-6694-2013
Klíčová slova česky geografe; teorie; prostorová věda; humanistická geografie; radikální geografie; feministická geografie; postmoderní geografie; poststrukturalistické geografie; diskurz, kontext; situované vědění
Klíčová slova anglicky geography; theory; spatial science; humanistic geography; radical geography; feminist geography; postmodern geography; poststructuralist geographies; context; discourse; situated knowledge
Štítky Munipress
Bibliografie 236 záznamů
Změnil Změnila: PhDr. Lea Novotná, učo 110512. Změněno: 14. 8. 2018 12:13.
Anotace
Kniha mapuje proměny filozofických východisek a teoretických přístupů moderní geografie. Mimořádně hluboké proměny povahy geografie interpretuje v jejich historickém, sociálním a politickém kontextu. Představuje rané tradice přírodního determinismu, vědeckého rasismu, anarchismu, sociální ekologie i chorologie, avšak hlavní pozornost je věnována vývoji od 50. let 20. století. Kvantitativní revoluce je interpretována jako především teoretická revoluce, která přinesla zásadní proměnu pohledu na povahu geografických jevů. Kritika dědictví prostorové vědy je následována představením raných postpozitivistických přístupů: behaviorální, humanistické, radikální a feministické geografie. Diskuze každého z těchto přístupů začíná jeho specifickou kritikou prostorové vědy a pokračuje představením jeho hlavních cílů, ontologie, epistemologie a ideologie. Poslední dvě kapitoly jsou věnovány úvodu do postmoderní a poststrukturalistické filozofie a geografických přístupů z nich vycházejících. Každý z teoretických přístupů je představen pomocí jeho rozdílů (a kritiky) jiných přístupů, jsou diskutována jeho filozofická východiska a sociální a institucionální kontext jeho vývoje. Kniha není popisem historie geografie, ale věnuje se především vývoji teoretického myšlení. Protože každé vědění je však ukotvené, je konstituování jednotlivých teoretických přístupů přiblíženo pomocí uvedení hlavních osobností, vlivných škol a klíčových publikací. Jedním z témat propojujících jednotlivé kapitoly je relativní důraz na idiografické nebo nomotetické chápání povahy geografických jevů.
Anotace anglicky
The book charts changes in philosophical sources and theoretical approaches of modern geography. The exceptionally deep changes in the nature of geography are interpreted in their historical, social a political contexts. Traditions of environmental determinism, scientific racism, anarchism, social ecology and chorology are outlined as influential traditions of early modern geography, but main attention is paid to developments since the 1950s. The quantitative revolution in geography is interpreted as primarily theoretical revolution which brought profound change in understanding the nature of geographical phenomena. Critical discussion of the legacy of spatial science is followed by an outline of early post-positivist approaches of behavioural, humanistic, radical and feminist geographies. The discussion of each of these approaches begins with their particular critique of positivist spatial science and continues with introduction of its main objectives, ontologies, epistemologies and ideologies. The last two chapters provide introduction to the postmodern and poststructuralist philosophies and geographies. In the discussion of each theoretical approach its main differences from other approaches are explained as well as its grounding philosophy and the social, political and institutional context of its development. The book does not describe the history of geography but is concerned primarily with evolution of theoretical ideas. However, since all knowledge is embedded, some major figures, key publications and influential schools of thought could not have been omitted. The relative emphasis put by individual approaches on either nomothetic or idiographic understanding of the nature of geographical phenomena is one of themes connecting individual chapters of the book.
Zobrazeno: 23. 3. 2019 03:58