2014
Periprotetický serom jako raritní angiochirurgická komplikace - kazuistika
GAŽI, Andrej, Robert STAFFA, Zdeněk KŘÍŽ, Tomáš NOVOTNÝ, Ernest BIROŠ et. al.Základní údaje
Originální název
Periprotetický serom jako raritní angiochirurgická komplikace - kazuistika
Autoři
GAŽI, Andrej, Robert STAFFA, Zdeněk KŘÍŽ, Tomáš NOVOTNÝ a Ernest BIROŠ
Vydání
VI. sjezd České společnosti kardiovaskulární chirurgie, 9.-11.11.2014, Brno, 2014
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
30200 3.2 Clinical medicine
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Změněno: 26. 1. 2015 00:25, MUDr. Tomáš Novotný, Ph.D.
Anotace
V originále
Cíl: Uvedená kazuistika se zabývá případem 54-letého pacienta s periprotetickým seromem levostranného axilo-femorálního bypassu (ePTFE cévní protéza) a ve zkratce diskutuje možnosti řešení této komplikace s ohledem na literární údaje. Kazuistika: Pacient byl přijat na koronární jednotku pro progredující atypické stenokardie, s krátkou ztrátou vědomí, se vznikem klidové bolesti v podbřišku, tříslech a na obou dolních končetinách. Diagnosticky byl stav pacienta uzavřen jako subakutní infarkt myokardu přední stěny a trombóza bifurkace aorty s trombózou a. iliaca communis bilaterálně dle výsledku CT angiografie. Vzhledem k celkovému stavu a přetrvávající subakutní ischémii obou dolních končetin jsme indikovali jen méně extenzivní operační zákrok v podobě implantace axilo-femorálního bypassu na klinicky horší dolní končetinu vlevo ringovanou cévní protézou Vascugraft ePTFE, s dobrým efektem na prokrvení dolní končetiny. PDK se stabilizovala konzervativní léčbou. 7. týdnů po operaci došlo v průběhu protetického bypassu k rozvoji periprotetického seromu v podobě recidivujících podkožních fluktuací s maximem v levé podklíčkové krajině a v levém třísle, které se nedařilo řešit punkcí. Mikrobiologické vyšetření punktátu bylo negativní, laboratorně bez vzestupu zánětlivých parametrů. Jako řešení recidivujícího periprotetického seromu, jsme zvolili explantaci levostranného axilo-femorálního bypassu s exstirpací periprotetických pseudokapsulí a v jedné době implantaci aorto-biilického bypassu jiným typem cévní protézy (Dacron). Implantací Y graftu byla zároveň vyřešena chronická ischémie PDK. Výsledek: Po provedeném výkonu u pacienta nedošlo k recidive fluktuací v původní oblasti a nemá limitace v chůzi. Podstupuje pravidelné UTZ kontroly implantovaného Y graftu, bez známek přítomnosti periprotetického seromu. Závěr: Z uvedené kazuistiky vyplývá, že přístup k řešení této komplikace zůstává přísně individuální, co potvrzují i literární údaje. Za situace, kdy interní stav pacienta se zlepšil a umožňoval provést aorto-biilickou rekonstrukci (jiným typem protézy), se nám tento postup jevil výhodnější, než některými autory preferovaná náhrada postiženého úseku cévní protézy jiným typem protézy přes nový kanál.