2014
Člověk a artefakt. Téma archeologické antropologie
UNGER, Josef, Milada HYLMAROVÁ, Martin MAZÁČ, Miroslav ŠENKÝŘ, Miroslav KRÁLÍK et. al.Základní údaje
Originální název
Člověk a artefakt. Téma archeologické antropologie
Název anglicky
Man and Artefact. A Theme of Archaeological Anthropology
Autoři
UNGER, Josef (203 Česká republika, garant, domácí), Milada HYLMAROVÁ (203 Česká republika, domácí), Martin MAZÁČ (203 Česká republika, domácí), Miroslav ŠENKÝŘ (203 Česká republika, domácí) a Miroslav KRÁLÍK (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Anthropologia Integra, Brno, Masarykova univerzita, 2014, 1804-6657
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
Archeologie, antropologie, etnologie
Stát vydavatele
Dánsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14310/14:00078797
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova česky
archeologická antropologie; artefakt; vztah artefaktu a člověka; technologie; užitná funkce; sociální status; symbolika; starší doba bronzová; doba římská; doba stěhování národů; doba hradištní; opevnění; náramek; prsten; ostruha; sekera
Klíčová slova anglicky
archaeological anthropology; artefact; human-artefact relationship; technology; utilitarian functions; social status; symbolism; Early Bronze Age; Roman Period; Migration Period; Early Medieval Period; fortifi cation; bracelet; ring; spur; axe
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 29. 1. 2015 16:08, doc. RNDr. Miroslav Králík, Ph.D.
V originále
Artefakty vytvořené člověkem jsou na jedné straně kulturně univerzální, neboť představují vylepšené prostředky pro naplňování evolučně starých biologických funkcí (získávání potravy, hájení teritoria, prezentace sociálního statusu, reprodukce a organizace života sociální skupiny). Na straně druhé se kultury v jejich detailních formách velmi liší díky rozdílům v technologiích, náboženství, symbolice, módě, aj. Jedním z témat archeologické antropologie je vztah člověka a artefaktu, který lze vyjádřit trojstrannou interakcí artefaktu, člověka a účelu. Artefakt je podřízen dostupnosti (přírodní prostředí) a vlastnostem použité suroviny, současně však bezprostředně odráží vlastnosti člověka (resp. společnosti), který ho používá (tělesné rozměry, věk, pohlaví, zdravotní stav, časové možnosti, technologickou úroveň, materiální zdroje, tradice), zároveň musí v požadované míře respektovat účel, pro který byl vyroben, resp. ke kterému se užívá (pracovní/utilitární funkce, móda, symbolika, náboženství aj.). Každý konkrétní artefakt nezbytně zahrnuje všechny tyto tři komponenty, jejich vzájemný vztah však není triviální. Na příkladu několika artefaktů z archeologických nálezů (opevnění římského krátkodobého tábora, náramek v době římské a stěhování národů, bota a ostruha, hradba a sekera v 9. století, prsten ve starší době bronzové) jsme se pokusili demonstrovat určitou autonomii uvedených tří rovin a současně jejich specifické interakce. Interpretace role každého konkrétního archeologického artefaktu v životě tehdejšího člověka/společnosti by měla zohledňovat všechny zmíněné roviny.
Anglicky
Artefacts created by man represent enhanced means for the performance of the ancient biological functions (obtaining food, defending territory, social status presentation, reproduction, and organization of life in a social group) as they are culturally universal/indifferent; on the other hand, human cultures vary substantially in their detailed forms due to differences in technology, religion, symbolism, fashion, etc. One of the themes of archaeological anthropology is the relationship between human and artefact that can be expressed by tripartite interactions among artefact, human and purpose. Artefact is affected by the properties of the used raw material and its availability in natural environment; but at the same time, it directly reflects features/properties of the user, person or a human society (body size, age, gender, health status, time constraints, technological level, raw material resources, tradition); and, to the extent required, it must also respect the purpose for which it was made and/or is used (working/utilitarian functions, fashion, symbolism, religion, etc.). Each particular artefact necessarily involves all three of these components, their mutual relationships, however, is not trivial. On examples of several archaeological artefacts (fortification of ancient Roman short camp, bracelet from the Roman and the Migration period, boot, spur, wall and axe from the 9th century A.D., ring from the early Bronze Age) we tried to demonstrate some independence of the above mentioned three aspects and their specific interactions. Interpretation of the role of any particular archaeological artefact in life of past people/societies should take all of these aspects into account.
Návaznosti
| MUNI/A/0983/2013, interní kód MU |
|