Das Žerotín’sche Mähren – ein „anderes Konzept“ des Majestätsbriefs.

KNOZ, Tomáš. Das Žerotín’sche Mähren – ein „anderes Konzept“ des Majestätsbriefs. In Hausenblasová, Jaroslava; Mikulec, Jiří; Thomsen, Martina. Religion und Politik im frühneuzeitlichen Böhmen. Der Majestätsbrief Kaiser Rudolf II. von 1609. 1. vyd. Stuttgart: Franz Steiner Verlag, 2014, s. 103-116. Forschungen zur Geschichte und Kultur des östlichen Mitteleuropa ; Bd. 46. ISBN 978-3-515-10609-2.

Základní údaje

• Originální název: Das Žerotín’sche Mähren – ein „anderes Konzept“ des Majestätsbriefs.
• Název česky: Žerotínská Morava – jiný koncept Rudolfova majestátu
• Název anglicky: Žerotin’s Moravia – Rudolf’s Letter of Majesty „Other Concept“
• Autoři: KNOZ, Tomáš (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: 1. vyd. Stuttgart, Religion und Politik im frühneuzeitlichen Böhmen. Der Majestätsbrief Kaiser Rudolf II. von 1609. od s. 103-116, 14 s. Forschungen zur Geschichte und Kultur des östlichen Mitteleuropa ; Bd. 46, 2014.
• Nakladatel: Franz Steiner Verlag

Další údaje

• Originální jazyk: němčina
• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Německo
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/14:00078838
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-3-515-10609-2
• Klíčová slova česky: dějiny; šlechta; raný novověk; Morava; Rudolf II.; Majestát; Žerotín
• Klíčová slova anglicky: history; nobility; Early New Time; Moravia; Rudolf II.; Letter of Majesty; Žerotín
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Die Vorzeichen der kriselnden Beziehungen zwischen der mährischen und derböhmischen Ständerepräsentation, die 1608 deutlich wurden und zu denen auch die Differenzierung im „Konzept des Majestätsbriefs“ gehörte, waren bereits um die Jahrhundertwende wahrnehmbar. Als unmittelbare Ursachen der genannten Differenzierung dürfen trotzdem die unterschiedlichen Erfahrungen bei der Behandlung der Türkenfrage und die langfristigen Meinungsunterschiede gelten, die bezüglich der politischen und religiösen Freiheiten und der Möglichkeiten herrschten, einen Kompromiss innerhalb der Ständegemeinde sowie zwischen Ständegemeinde und Herrscher zu erzielen. Ein nicht zu unterschätzender Faktor war auch die Anwesenheit des Herrscherhofs in Prag – nicht jedoch in Mähren –, wodurch Probleme unterschiedlich analysiert wurden. Während sich die böhmischen Stände zu Zeiten des „Bruderzwists“ loyal gegenüber Rudolf verhielten und danach politischen Druck auf ihn ausübten, der in den Erlass des Majestätsbriefs mündete, ging das von Žerotín geführte Mähren sogar militärisch gegen Rudolf vor, wobei es sein Vorgehen auf die Autorität des Habsburgers Matthias stützte, den es als seinen legitimen Landesherrn ansah. Damit sicherte sich Mähren nicht nur politische und religiöse Freiheiten sowie die Souveränität des Landesrechts, sondern auch Autonomie gegenüber Böhmen, dessen Konzept von der Überordnung über die „Nebenländer“ in Mähren seit langer Zeit negativ wahrgenommen wurde.

Anotace česky

Předzvěsti krize ve vztazích mezi moravskou a českou reprezentací, jež se projevila roku 1608 a jejímž významným prvkem byla i diferenciace v „konceptu Majestátu“, lze vnímat již na přelomu století. Za bezprostřední příčiny uvedené diferenciace lze nicméně považovat rozdílnou zkušenost s řešením turecké otázky, dlouhodobé rozdíly v názoru na politickou a náboženskou svobodu a na možnosti hledání kompromisů uvnitř stavovské obce i mezi stavovskou obcí a panovníkem. Nezanedbatelnou skutečností je také přítomnost panovnického dvora v Praze a naopak jeho absence na Moravě. Zatímco v době „bratrského sporu“ čeští stavové zůstali loajální vůči Rudolfovi a vytvořili na něj politický nátlak ústící do vydání Majestátu, Morava vedena Žerotínem se proti němu naopak postavila vojensky a svůj postup opřela o autoritu Matyáše Habsburského, kterého označila za legitimního zeměpána. Tím si zajistila nejen politické a náboženské svobody a svrchovanost zemského práva, ale také autonomii na Čechách, jejichž koncept nadřazenosti nad „vedlejšími zeměmi“ byl na Moravě dlouhodobě nazírán negativně.

Anotace anglicky

The first sign of the crisis in the relations between Moravian and Bohemian estates occurred at the beginning of 17th century. A unique feature of the crises was the "other concept" of Rudolf's Letter of Majesty in about 1608. Its immediate cause could also be the diverse experience with the wars with Ottoman Turks, the long-lasting differences on the opinion on the political and religious freedom and the possibilities in the search for compromises in the Moravian estates' community, and also between the nobility and the monarch. The important fact is also the presence of the princely court in Prague and on the contrary the absence of the court in Moravia. In the time of Rudolf's Letter of Majesty publishing were the Bohemian estates loyal to the monarch and they forced him to release it. Moravia, led by Žerotín, used against him military force with the help of the authority of the Archduke Matthias of Habsburg, who was accepted as the head of the land. This act meant for the Moravian society religious freedom and sovereignty of the common law. The second effect of this act was the autonomy to Bohemia and to her conception of the superiority over the other crown lands.

Návaznosti

• MSM0021622426, záměr: Název: Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura

Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura