Prameny Hoppeovy filosofie: druhé vývojové období

HOŘÍNKOVÁ KOUŘILOVÁ, Lenka. Prameny Hoppeovy filosofie: druhé vývojové období. In Bruštíková Špidlová, Martina. Studia humanitatis - Ars hermeneutica: metodologie a theurgie hermeneutické interpretace. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2014, s. 203-217. ISBN 978-80-7464-456-6.

Základní údaje

• Originální název: Prameny Hoppeovy filosofie: druhé vývojové období
• Název anglicky: Sources of Hoppe's Philosophy: the second period of development
• Autoři: HOŘÍNKOVÁ KOUŘILOVÁ, Lenka (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: 1. vyd. Ostrava, Studia humanitatis - Ars hermeneutica: metodologie a theurgie hermeneutické interpretace, od s. 203-217, 15 s. 2014.
• Nakladatel: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Obor: 60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/14:00078864
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-7464-456-6
• Klíčová slova česky: „pozitivní“ filosofie; transcendentální oblast osobnosti; německá idealistická filosofie
• Klíčová slova anglicky: „positive“ philosophy; transcendental area of personality; german idealistic philosophy
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Kapitola se zabývá prameny Hoppeovy filosofie v jeho druhém vývojovém období. Prameny jsou jednak inspirací Hoppeova předpokladu existence transcendentální oblasti osobnosti a zároveň slouží jako potvrzení tohoto předpokladu. Příspěvek věnuje pozornost zejména německé idealistické filosofii, zvláště Kantovi, Fichteovi, Schellingovi a jiným filosofům jako Platónovi, Plótínovi, Schopenhauerovi a Hartmannovi. Transcendentální oblast osobnosti neboli trancendentální osobnost je důležitý pojem Hoppeovy filosofie. Transcendentální osobnost spolu s empirickou osobností tvoří osobnost jako takovou. Hoppeovo přesvědčení o existenci transcendentální osobnosti vychází i z jeho vlastní osobní zkušenosti. Hoppe potvrzuje svoje přesvědčení rovněž poukazováním na obdobně smýšlející myslitele. Hoppe se domnívá, že v transcendentální oblasti osobnosti spočívá vlastní podstata lidské osobnosti, která je nepomíjivá a věčná. A tento obrat k transcendentální osobnosti je hlavní úlohou filosofie obzvláště duchovní neboli „pozitivní“ filosofie.

Anotace anglicky

The chapter deals with the sources of Hoppe's philosophy in the second period of development. The sources play the role of inspiration and confirmation of Hoppe's hypothesis on existence of transcendental area of personality. This contribution especially concerns with German idealistic philosophy particularly Kant, Fichte, Schelling and other philosophers as Platón, Plótínos, Schopenhauer and Hartmann. Transcendental area of personality or trancensdental personality is important idea in Hoppe's philosophy. Transcendental personality together with empirical personality constitute personality as such. Hoppe's conviction of existence of trancendental area of personality comes out from his own experience too. Hoppe confirmed his conviction referring to the same considering thinkers. Hoppe supposed that in transcendental area of personality lies own essence of human personality, which is non passing and eternal. And thus the turnover to this transcendental personality is the prime task of philosophy especially spiritual or "positive" philosophy.

Návaznosti

• MUNI/A/0803/2013, interní kód MU: Název: Proměny a konstanty soudobé filozofie

Investor: Masarykova univerzita, Proměny a konstanty soudobé filozofie, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty