VÁLKA, Miroslav. Špýcharový dům a řešení jeho problematiky v české etnologii. In Malach, Roman; Válka, Miroslav. Vesnická stavební kultura. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, s. 100-107. Etnologické studie 18. ISBN 978-80-210-7540-5.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Špýcharový dům a řešení jeho problematiky v české etnologii
Název anglicky The Granary-style House and Solving its Issue in Czech Ethnology
Autoři VÁLKA, Miroslav (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání 1. vyd. Brno, Vesnická stavební kultura, od s. 100-107, 8 s. Etnologické studie 18, 2014.
Nakladatel Masarykova univerzita
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor Archeologie, antropologie, etnologie
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání tištěná verze "print"
Kód RIV RIV/00216224:14210/14:00080293
Organizační jednotka Filozofická fakulta
ISBN 978-80-210-7540-5
Klíčová slova česky typologie lidového domu; špýcharový dům; špýchar; české země
Klíčová slova anglicky folk house typology; house with double-storeyed chamber; granary; Czech lands
Štítky rivok
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnila: Mgr. Vendula Hromádková, učo 108933. Změněno: 6. 3. 2016 13:15.
Anotace
Ve středověkém období se v českých zemích zformoval ve vesnickém prostředí nadzemní dům s třídílnou dispozicí, která zahrnovala část obytnou (jizba), komunikační (síň) a hospodářsko-skladovací (chlév, komora). Její geneze byla badateli vysvětlována autochtonním vývojem nebo cizími kulturními vlivy. Podle funkce hospodářské části domu stanovil etnograf V. Pražáka tři základní typy českého lidového domu, které spojil s hlavními osídlovacími vlnami (slovanské osídlení, velká středověká kolonizace, valašská a kopaničářská kolonizace v Karpatech). Za variantu komorového typu byl označen tzv. „špýcharový dům“, který má skladovací (komorový) díl patrový. Teorii špýcharového domu rozvedl architekt V. Mencl a jeho vznik ahistoricky kladl do slovanského období. Jak ukázal pozdější výzkum (J. Škabrada), patrová komorová část domu mohla souviset s dýmným provozem v jizbě. Samo označení „špýcharový dům“ není zcela korektní vzhledem k tomu, že termín špýchar (z německého speicher) se užíval jen na části českého jazykového území a převážně pro samostatnou stavba (sýpku) situovanou mimo dům v rámci dvora. Na Moravě, kde jsou patrové komory jako součást domu doloženy recentními nálezy na Hané a na Slovácku (střední a jihovýchodní Morava) se termín „špýchar“ vůbec nevyskytuje. Proto jako vhodnější termín pro uvedenou variantu vesnického domu se jeví označení dům s patrovou komorou.
Anotace anglicky
In the Middle Ages, the above-ground house with three-part arrangement developed in rural environment in the Czech lands. Its arrangement included residential area (room), communication area (hall) and farm and storage area (cowshed, larder). The researchers explained the genesis of such an arrangement by autochthon development or foreign cultural influences. Pursuant to the function of the houses´ farm area, the ethnographer V. Pražák defined three basic types of Bohemian folk house, which he related to the main settlement waves (Slavic settlement, great medieval colonization, colonization of Walachia and Kopanice in the Carpathian Mountains). The so-called "granary-style house" with two-storeyed storage room (larder) was designated as a larder type variant. The architect V. Mencl enlarged upon the theory of the granary-style house, dating its origin back to the Slavic period. As later shown by the research (J. Škabrada), the two-storeyed storage room of the house could have been connected with the fume-hood operation in the room. The title "granary-style house" is not fully correct because the term granary (špýchar from German Speicher) was used only in a part of the Czech language territory and predominantly for an independent building (granary) situated outside the house in its yard. In Moravia, where the two-storeyed larders as a part of residential houses are documented by recent finds in the regions of Haná and Slovácko (Central and South-East Moravia), the term "granary – špýchar" does not appear at all. Therefore the term "a house with a two-storeyed larder" seems to be a better name for the mentioned variant of village houses.
Návaznosti
DF12P01OVV015, projekt VaVNázev: Geografický informační systém tradiční lidové kultury (1750-1900)
Investor: Ministerstvo kultury ČR, Geografický informační systém tradiční lidové kultury (1750 - 1900)
VytisknoutZobrazeno: 1. 8. 2024 02:15