Zoogeografické regiony České republiky

DIVÍŠEK, Jan. Zoogeografické regiony České republiky. In Zoologické dny Brno 2015. Sborník abstraktů z konference 12.-13. února 2015. 2015. ISBN 978-80-87189-18-4.

Základní údaje

• Originální název: Zoogeografické regiony České republiky
• Název česky: Zoogeografické regiony České republiky
• Název anglicky: Zoogeographical regions of the Czech republic
• Autoři: DIVÍŠEK, Jan.
• Vydání: Zoologické dny Brno 2015. Sborník abstraktů z konference 12.-13. února 2015. 2015.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 10600 1.6 Biological sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• ISBN: 978-80-87189-18-4
• Klíčová slova česky: Biogeografie; obměna druhů; obojživelníci; plazi; prostorově omezené shlukování; ptáci; savci
• Klíčová slova anglicky: Amphibians; biogeograhy; birds; mammals; reptiles; spatialy constrained clustering; species turnover

Anotace

Jedním ze zásadních témat biogeografie je členění zemského povrchu na regiony podle toho jaká fauna nebo flóra danou oblast obývá. Od dob prvních biogeografů až doposud byla hlavní pozornost věnována především regionalizacím v globálním nebo kontinentálním měřítku. I přes to však můžeme nalézt řadu studií, které se snaží klasifikovat území řádově menší. To si klade za cíl i tato studie, která je prvním pokusem o statistické vymezení zoogeografických regionů na území České republiky na základě rozšíření druhů čtyř terestrických skupin obratlovců. V měřítku České republiky, tedy při velikosti mapovacích kvadrátů 11.1 × 12 km, se však často setkáváme s tím, že se regiony vymezené na základě podobnosti společenstev rozpadají do více nesouvislých ploch, které jsou jen obtížně interpretovatelné a odrážejí spíše lokální environmentální podmínky než širší prostorové souvislosti jako např. hranice areálů, které se projevují až na hrubších škálách. Z tohoto důvodu byla pro klasifikaci použita metoda prostorově omezeného shlukování, která shlukuje kvadrátové buňky podle podobnosti jejich společenstev avšak pouze tehdy, když spolu dané dvě buňky sousedí. Pomocí této metody bylo vymezeno pět zoogeografických regionů České republiky (Hercynský horský region, Karpatský region, Českomoravská vrchovina a pahorkatina, Středočeský nížinný region a Panonský region), které odráží změny v naší fauně nejen podél gradientu nadmořské výšky, klimatu a vegetace, ale také podél longitudinálního gradientu mezi Hercynikem na západě, Karpaty a Panonskou oblastí na východě a jihovýchodě. Druhy silně asociované s vymezenými regiony se vyznačují dobře odlišitelnými typy rozšíření v Evropě a uvedené regiony také velmi věrně kopírují regiony vymezené na základě rozšíření typů přírodních biotopů. Předkládaná klasifikace by však neměla být chápána jako vylepšení nebo náhrada předchozích klasifikací, ale spíše jako jeden ze způsobů jak lépe pochopit biogeografické zákonitosti na našem území.

Anotace anglicky

Classification of biota into meaningful geographical units, so-called biogeographical regions, is one of the main aims in the field of biogeography. Traditionally, main attention was paid to classifications at broad spatial scales, nevertheless, there are many studies which addressed delineation of biogeographical regions also at finer spatial scales, i.e. sub-regions, districts etc. within global biogeographical regions, within continents or even within smaller areas. This study attempts to develop the first statistical classification of the Czech Republic based on distribution of four groups of terrestrial vertebrates (mammals, birds, reptiles and amphibians). At the fine spatial scale of the Czech Republic, results of biogeographical classifications based on assemblage distinctiveness often resemble rather landscape types than distinct regions, because clusters tent to disintegrate into spatially discontinuous patches. Such clusters thus may be hardly interpretable, which limits their usefulness. Therefore, I used spatially constrained clustering to classify the area of the country into spatially cohesive regions, which reflect regional differences in composition of faunal assemblages. Using this method, I delineated five zoogeographical regions of the Czech Republic (Hercynian mountain region, Carpathian region, Bohemian-Moravian hilly and highland region; Central Bohemian lowland and hilly region, Pannonian region). This classification reflects not only strong gradient in composition of faunal assemblages, which is related to altitude and climatic conditions, but also geographical gradient between eastern and western part of the country. These regions also reflect species distributions at broader scale of European continent. Presented classification, however, should not be perceived to be superior to whatever classification of the Czech Republic introduced before, because each of them is based on different principles and criteria.

Návaznosti

• MUNI/A/1370/2014, interní kód MU: Název: Globální environmentální změny v krajinné sféře Země v čase a prostoru (Akronym: GlobST)

Investor: Masarykova univerzita, Globální environmentální změny v krajinné sféře Země v čase a prostoru, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty