2014
Časování chirurgické a endoskopické terapie akutní biliární pankreatitidy v podmínkách terciární nemocnice v České republice
STIBŮREK, Oldřich, Jan TRNA, Michal ŠENKYŘÍK, Vladimír PROCHÁZKA, Zdeněk KALA et. al.Základní údaje
Originální název
Časování chirurgické a endoskopické terapie akutní biliární pankreatitidy v podmínkách terciární nemocnice v České republice
Název anglicky
Adherence to the guidelines for treatment of mild biliary acute pancreatitis in the setting of tertiary center in the Czech Republic
Autoři
STIBŮREK, Oldřich (203 Česká republika, garant, domácí), Jan TRNA (203 Česká republika, domácí), Michal ŠENKYŘÍK (203 Česká republika, domácí), Vladimír PROCHÁZKA (203 Česká republika, domácí), Zdeněk KALA (203 Česká republika, domácí) a Aleš HEP (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Vnitřní lékařství, Brno, Facta Medica, 2014, 0042-773X
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30202 Endocrinology and metabolism
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14110/14:00079262
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova česky
biliární akutní pankreatitida - ERCP - guidelines - cholecystektomie - papilosfinkterotomie
Klíčová slova anglicky
biliary acute pancreatitis; ERCP; guidelines; cholecystectomy; papilosphincterotomy
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 27. 2. 2015 15:37, Ing. Mgr. Věra Pospíšilíková
V originále
Úvod: Cholecystektomie (CHCE) představuje základní preventivní opatření recidiv akutní biliární pankreatitidy. En-doskopická papilosfinkterotomie (EPST) představuje alternativu u pacientů nevhodných pro operační zákrok. Současná doporučení odborných společností považují u lehké biliární pankreatitidy (BAP) za nutné provedení cho-lecystektomie do 2, maximálně do 4 týdnů od propuštění nemocného do domácího ošetřování, ideálně však za téže hospitalizace. Adherence k těmto doporučením se mezi jednotlivými zeměmi i pracovišti významně liší. Cíl: Zhodnocení adherence k platným doporučením léčby biliární akutní pankreatitidy v podmínkách terciární nemocnice v České republice. Metodika: Retrospektivní analýza pacientů hospitalizovaných pro akutní pankreatitidu na Interní gastroenterologické klinice FN Brno, pracoviště Bohunice, v letech 2007-2012. Za jasně biliární byly považovány případy se zjevným nálezem litiázy nebo sludge na zobrazovacích metodách a se současnou nejméně Snásobnou elevací AST nebo ALT. Výsledky: Identifikovali jsme 328 pacientů léčených pro akutní pankreatitidu. Nesporně biliární etiologie byla pozorována ve 116 případech (54 mužů a 62 žen). Dále bylo analyzováno 114 pacientů s dostupnou kompletní dokumentací, z nichž 81 absolvovalo CHCE, 23 pacientů nebylo operováno a v 10 případech šlo o BAP u pacientů s anamnézou prodělané CHCE. Celková mortalita souboru činila 5,3 %. Z 81 pacientů, u kterých byla provedena cholecystektomie, šlo o lehkou BAP ve 48 případech. Za jedné hospitalizace či nejpozději do 4 týdnů od propuštění pacientů do domácího ošetření jsme zaznamenali CHCE u 20 pacientů, adherence k platným guidelines tedy činí v našem souboru 41,7 %. Ze zbývajících 28 případů mělo 18 pacientů provedeno alespoň ERCP s EPST. Celkově tedy bylo proti recidivě BAP zajištěno do 4 týdnů 38 pacientů, což představuje 75 % souboru. Závěr: Při aplikaci delšího (4týdenního) intervalu mezi lehkou BAP a CHCE je adherence ke guidelines léčby lehké BAP na našem pracovišti srovnatelná s údaji v zahraniční literatuře - 41,7 % pacientů podstoupilo CHCE a 75 % pacientů bylo zajištěno proti recidivě pomocí CHCE nebo EPST. Jistě zde však zbývá značný prostor pro zlepšování, především v počtu CHCE provedených za jedné hospitalizace - v našem souboru představovaly CHCE pouze 12,5 %. Podobné potíže jsou však řešeny ve většině zemí světa.
Anglicky
Introduction: Cholecystectomy (CCX) represents the crucial procedure in preventing relapses of biliary acute pancreatitis (BAP). Endoscopic papilosphincterotomy (EPST) represent an acceptable alternative in patients unsuitable for surgery. Current guidelines recommend patients with mild BAP to undergo CCX in 2 maximally 4 weeks following discharge from the hospital, ideally during the same hospital stay. Adherence to the guidelines differs significantly between particular countries and institutions. Aim: To evaluate adherence to the guidelines of BAP management in conditions of tertiary hospital in the Czech Republic. Methods: Retrospective analysis of consecutive patients hospitalized in the Clinic of Gastroenterology, University Hospital Brno for acute pancreatitis in years 2007-2012. Cases with both sonographic findings of lithiasis/sludge and 3-fold AST/ALT elevation were considered of clearly biliary etiology. Results: We identified 328 patients treated for acute pancreatitis. Clearly biliary etiology was identified in 116 cases (54 male, 62 female). From 114 analyzed patients with complete documentation 81 underwent CCX, 23 were not operated and 10 cases were patients with history of previous CCX. Total mortality of the group was 5.3 %. Out of 81 patients who had CCX was 48 cases of mild BAP. CCX was done during the same hospital stay and/or within 4 weeks from dismissal in 20 patients, therefore, current guidelines were followed in 41.7 % of our study group. Eighteen out of the remaining 28 patients underwent ERCP with EPST. Therefore, within 4 weeks from dismissal 75 % of our patients underwent a procedure (CCX and/or EPST) with a potential to reduce the risk of BAP recurrence. Conclusion: When longer (4 weeks) interval between mild BAP and CCX is applied, the current guidelines are followed in 41.7 % of patients treated at our institution, which is comparable with the literature data. As much as 75 % of our patients underwent a procedure (CCX and/or EPST) with a potential to reduce the risk of BAP recurrence. However, only 12.5 % of index CCX is not favorable outcome that needs improvement. Similar difficulties are being dealt with in the most countries in the World.