Pakomáři západokarpatských slatinišť

a 2015

Pakomáři západokarpatských slatinišť

SYROVÁTKA, Vít, Vanda RÁDKOVÁ, Jindřiška BOJKOVÁ a Michal HORSÁK

Základní údaje

Originální název

Pakomáři západokarpatských slatinišť

Autoři

SYROVÁTKA, Vít, Vanda RÁDKOVÁ, Jindřiška BOJKOVÁ a Michal HORSÁK

Vydání

Zoologické dny 2015, 2015

Další údaje

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

ISBN

978-80-87189-18-4

Změněno: 12. 11. 2015 18:57, Mgr. Vít Syrovátka, Ph.D.

Anotace

V originále

Slatiniště jsou mokřadní biotopy sycené podzemní vodou, která svým chemickým složením určuje vegetaci a nepřímo substrát na dané lokalitě. Silný nedostatek či nadbytek iontů ve vyvěrající vodě dokonce způsobuje těžkosti některým vodním organizmům. Chemické složení vody tedy hraje zásadní roli při formování slatiništních společenstev a představuje hlavní gradient prostředí pozorovatelný na západokarpatských slatiništích – tzv. minerální gradient. Na jednotlivých lokalitách pak můžeme pozorovat vyvěrající pramínky vytvářející stružky, mělké a v létě prohřáté kalužky, a to vše vodní rychle přechází do vlhké vegetace mechů a ostřic a slatinné vegetace vůbec. Na velmi malé ploše se tak dotýkají habitaty lotické, lentické i terestrické, bohatě protkané prostředím semiterestrickým. Již téměř deset let studujeme společenstva bezobratlých na slatiništích Západních Karpat. Larvy pakomárů (Diptera: Chironomidae) zde představují druhově nejbohatší skupinu makroskopických bezobratlých. Jedná se totiž o čeleď druhově bohatou, v níž sice většina druhů má larvy vodní, ale najdeme i takové, jejichž larvy osidlují právě semiterestrické a terestrické prostředí. Pestrost prostředí se odráží i ve fauně pakomárů: mísí se zde pakomáři peřejí potoků a řek s druhy stojatých vod a tůní, obstojně jsou zastoupeny i druhy (semi)terestrické. Navíc přibývají druhy vázané na vyvěrající podzemní vodu, na relativně stálé, chladné prostředí – prameništní specialisté. Společenstva pakomárů reflektují spolehlivě obývané prostředí a liší se výrazně mezi stružkou a kalužkou. Oba tyto habitaty jsou však srovnatelně druhově bohaté – druhy se jen vymění. Podobná výměna druhů se pak děje i na vyšší škále, mezi lokalitami. Zde společenstva reflektují zejména onen minerální gradient. Ačkoliv dospělci pakomárů nejsou nijak zdatní aktivní letci, zdá se, že od posledního glaciálu již vhodné lokality zvládli osídlit – mezi jejich společenstvy není patrná žádná prostorová struktura.

Návaznosti

GAP505/11/0779, projekt VaV

Název: Vliv faktorů prostředí a schopnosti šíření na skladbu taxocenóz vodních bezobratlých v izolovaných prameništních slatiništích (Akronym: Bezobratlí v prameništních slatiništích)

Investor: Grantová agentura ČR, Vliv faktorů prostředí a schopnosti šíření na skladbu taxocenóz vodních bezobratlých v izolovaných prameništních slatiništích

Citovat

SYROVÁTKA, Vít, Vanda RÁDKOVÁ, Jindřiška BOJKOVÁ a Michal HORSÁK. Pakomáři západokarpatských slatinišť. In Zoologické dny 2015. 2015. ISBN 978-80-87189-18-4.

@proceedings{1228792,
   author = {Syrovátka, Vít and Rádková, Vanda and Bojková, Jindřiška and Horsák, Michal},
   booktitle = {Zoologické dny 2015},
   isbn = {978-80-87189-18-4},
   title = {Pakomáři západokarpatských slatinišť},
   year = {2015}
}

TY  - CONF
ID  - 1228792
AU  - Syrovátka, Vít - Rádková, Vanda - Bojková, Jindřiška - Horsák, Michal
PY  - 2015
TI  - Pakomáři západokarpatských slatinišť
SN  - 9788087189184
N2  - Slatiniště jsou mokřadní biotopy sycené podzemní vodou, která svým chemickým složením určuje vegetaci a nepřímo substrát na dané lokalitě. Silný nedostatek či nadbytek iontů ve vyvěrající vodě dokonce způsobuje těžkosti některým vodním organizmům. Chemické složení vody tedy hraje zásadní roli při formování slatiništních společenstev a představuje hlavní gradient prostředí pozorovatelný na západokarpatských slatiništích – tzv. minerální gradient. Na jednotlivých lokalitách pak můžeme pozorovat vyvěrající pramínky vytvářející stružky, mělké a v létě prohřáté kalužky, a to vše vodní rychle přechází do vlhké vegetace mechů a ostřic a slatinné vegetace vůbec. Na velmi malé ploše se tak dotýkají habitaty lotické, lentické i terestrické, bohatě protkané prostředím semiterestrickým. Již téměř deset let studujeme společenstva bezobratlých na slatiništích Západních Karpat. Larvy pakomárů (Diptera: Chironomidae) zde představují druhově nejbohatší skupinu makroskopických bezobratlých. Jedná se totiž o čeleď druhově bohatou, v níž sice většina druhů má larvy vodní, ale najdeme i takové, jejichž larvy osidlují právě semiterestrické a terestrické prostředí. Pestrost prostředí se odráží i ve fauně pakomárů: mísí se zde pakomáři peřejí potoků a řek s druhy stojatých vod a tůní, obstojně jsou zastoupeny i druhy (semi)terestrické. Navíc přibývají druhy vázané na vyvěrající podzemní vodu, na relativně stálé, chladné prostředí – prameništní specialisté. Společenstva pakomárů reflektují spolehlivě obývané prostředí a liší se výrazně mezi stružkou a kalužkou. Oba tyto habitaty jsou však srovnatelně druhově bohaté – druhy se jen vymění. Podobná výměna druhů se pak děje i na vyšší škále, mezi lokalitami. Zde společenstva reflektují zejména onen minerální gradient. Ačkoliv dospělci pakomárů nejsou nijak zdatní aktivní letci, zdá se, že od posledního glaciálu již vhodné lokality zvládli osídlit – mezi jejich společenstvy není patrná žádná prostorová struktura.
ER  -

SYROVÁTKA, Vít, Vanda RÁDKOVÁ, Jindřiška BOJKOVÁ a Michal HORSÁK. Pakomáři západokarpatských slatinišť. In \textit{Zoologické dny 2015}. 2015. ISBN~978-80-87189-18-4.

Podrobný výpis o publikaci