2014
Experimentální přístup ve studiu náboženství: Podoby a využití experimentu v sociálněvědném výzkumu
KUNDTOVÁ KLOCOVÁ, EvaZákladní údaje
Originální název
Experimentální přístup ve studiu náboženství: Podoby a využití experimentu v sociálněvědném výzkumu
Název anglicky
Experimental Approach in the Study of Religion: Types and Applications of Experiments in the Social Science Research
Autoři
KUNDTOVÁ KLOCOVÁ, Eva (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Pantheon : religionistický časopis, Pardubice, Univerzita Pardubice, 2014, 1803-2443
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/14:00079497
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
experiment; kauzalita; operacionalizace; závislá proměnná; nezávislá proměnná; laboratorní experiment; experiment v terénu; přirozený experiment; empirické testování
Klíčová slova anglicky
experiment; causality; operationalization; dependent variable; independent variable; laboratory experiment; field experiment; natural experiment; empirical testing
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 31. 10. 2016 16:03, doc. PhDr. David Zbíral, Ph.D.
V originále
Experimentální výzkum náboženského myšlení a chování je relativně novou metodou pro studium náboženství, podporovanou a prosazovanou především kognitivní vědou o náboženství. Tento článek ukazuje, že empirické testování vědeckých hypotéz je stěžejní součástí každé vědecké metody, bez ohledu na předmět, a přestože experiment není jedinou možnou empirickou metodou, přináší příliš mnoho výhod na to, aby byl přehlížen a ignorovány jakémkoli vědeckém záměru. V první části článku je představeno a vysvětleno použití experimentální metody v sociálních vědách. Zároveň je zdůrazněna nejdůležitější výhoda experimentální metody - identifikace kauzálních mechanismů - a nezbytné podmínky pro přípravu a provádění experimentu. Druhá část je věnována typologii experimentů (v sociálních vědách), představeny jsou rozdíly mezi experimenty prováděnými v laboratořích a v terénu, a rozdíly mezi různými dalšími experimentálními podobami. U každého z představovaných typů jsou diskutovány jeho nedostatky a zároveň jsou navrženy možné způsoby, jak tato "slepá místa" minimalizovat. Typy experimentů jsou dále ilustrovány popisem realizovaných experimentů zabývajících se vybranými aspekty náboženského chování a myšlení. Poslední část článku poukazuje na užitečnost experimentální metody, konkrétně ve studiu náboženství. Přítomnost religionistů a specialistů na náboženské tradice ve fázi plánování a řízení experimentů, stejně jako při interpretaci experimentálních dat, je představen jako zásadní. Cílem této části i celého článku je povzbudit odborníky v oblasti religionistiky, aby se seznámili s experimentální metodou, a aby zvážili její začlenění do své metodologické výbavy.
Anglicky
Experimental research of religious cognition and behaviour is a relatively new methodological tool in the study of religion, promoted and encouraged mainly by the Cognitive Science of religion. This article argues that empirical testing of scientific hypotheses is a pivotal part of any scientific method, regardless the subject and even though experimentation is not the only possible empirical method, it brings too many advantages to be overlooked or ignored in any scientific endeavour. The use of the experimental method in the social sciences is presented and explained in the first part of the article. It stresses both the most important advantage of the experimental method – the identification of causal mechanisms – and the necessary conditions for preparing and conducting an experiment. The second part is dedicated to a typology of experiments (in social sciences), showing the differences between experiments conducted in laboratories and in the field, and the differences between diverse experimental designs. The advantages as well as the shortcomings of each type are discussed and possible ways how to minimalize these "blind spots" are suggested. The experimental types are illustrated by the description of actual experiments which were concerned with selected aspects of religious behaviour and thinking. The last part of the article stresses the usefulness of the experimental method, specifically in the study of religion. The presence of religious studies scholars and experts in the planning and conducting stages of the experiments, as well as during the interpretation of experimental data, is viewed as vital. The aim of this part is to highlight the goal of the article – to encourage religious studies scholars to familiarize themselves with the experimental method and to consider its incorporation to their methodological toolkit.
Návaznosti
| EE2.3.20.0048, projekt VaV |
| ||
| MUNI/A/0780/2013, interní kód MU |
|