Deformace demokracie? Opoziční smlouva a česká politika 1998-2002

KOPEČEK, Lubomír. Deformace demokracie? Opoziční smlouva a česká politika 1998-2002. Brno: Barrister & Principal, 2015, 340 s. Politika, Evropská unie. ISBN 978-80-7485-031-8.

Základní údaje

• Originální název: Deformace demokracie? Opoziční smlouva a česká politika 1998-2002
• Název česky: Deformace demokracie? Opoziční smlouva a česká politika 1998-2002
• Název anglicky: Deformation of Democracy? Opposition Agreement and Czech Politics in 1998–2002
• Autoři: KOPEČEK, Lubomír (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Brno, 340 s. Politika, Evropská unie, 2015.
• Nakladatel: Barrister & Principal

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Odborná kniha
• Obor: 50601 Political science
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14230/15:00080703
• Organizační jednotka: Fakulta sociálních studií
• ISBN: 978-80-7485-031-8
• Klíčová slova anglicky: Czech Politics; Opposition Agreement; Parties; Elections; Václav Havel; Václav Klaus; Miloš Zeman
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Opoziční smlouva dvou velkých formací, České strany sociálně demokratické (ČSSD) a Občanské demokratické strany (ODS), představuje nejkontroverznější politickou dohodou za dobu existence České republiky. ČSSD díky smlouvě získala možnost vládnout. ODS si zajistila určité pozice v parlamentu i mimo něj a dále slib rozsáhlých reforem politického systému země včetně volební reformy. Opoziční smlouva nepředstavovala dobré politické řešení, ale při svém zrodu po volbách roku 1998 byla racionálnějším krokem, než vytvoření jedné ze dvou možných většinových koaličních vlád (tedy ČSSD, lidovců a unionistů nebo ODS, lidovců a unionistů). Tyto většinové vlády by nevyhnutelně byly silně poznamenané silnými ideologickými i osobními averzemi. Pevnost politických bariér bránících většinové koaliční vládě potvrdil první rok Opoziční smlouvy. V této době se současně ukázalo, že vládnout bez zajištěné většiny v poslanecké sněmovně je velmi obtížné (smlouva mezi ČSSD a ODS nepředpokládala parlamentní spolupráci stran). Důsledkem bylo prohloubení paktu sociálních a občanských demokratů v nové dohodě z ledna 2000. Do této nové dohody se politické uspořádání Opoziční smlouvy dá typově označit za menšinovou vládu s ochranou proti vyslovení nedůvěry, po jejím uzavření se k tomu přidalo zajištění vnější podpory vlády, z čehož klíčová byla pomoc ODS vládě při schvalování státních rozpočtů. Odměnou za toleranci, respektive od roku 2000 za spolupráci při některých parlamentních hlasováních získala ODS poziční a programové koncese. Velkým problémem pro ODS se ukázalo její vytrvalé lpění na smlouvě v době, kdy se její smysl z velké části vyčerpal, tj. poté, co zkrachovala představa politických reforem. Navíc své ekonomické a sociální sliby byla sociální demokracie ochotná plnit jen omezeně. ODS na svou pozici vnímanou voliči jako polovládní doplatila v roce 2002 špatným volebním výsledkem.

Anotace anglicky

The Opposition Agreement between two big formations, Czech Social Democratic Party (ČSSD) and Civic Democratic Party (ODS), represents the most controversial pact in the history of the Czech Republic. This pact enabled the ČSSD to govern. The ODS received certain positions in the parliament and elsewhere, and also a promise of big reforms of the political system, including an electoral reform. Despite the crisis at the end of 1999, the Opposition Agreement survived the whole four-year term. The Opposition Agreement was not a good political solution, but at the time of its origin after the 1998 elections it was a more rational solution than forming one of two possible majority coalition governments. These majority governments would inevitably be considerably affected by strong ideological and personal aversions. The strength of barriers preventing a majority coalition government was confirmed in the first year of the Opposition Agreement. At the same time, it also turned out to be very difficult to govern without secured majority (the agreement between the ČSSD and the ODS did not involve parliamentary cooperation of the parties). This resulted in extending the pact in a new agreement in January 2000. Until the new agreement, the political arrangement of the Opposition Agreement could be characterised as a minority government with protection against a vote of no confidence, while after the new agreement it was expanded with external support for the government, with crucial help from the ODS in approving state budgets. The big problem of the ODS was that it persistently continued to cling to the agreement even after it lost much of its purpose, i.e. after the idea of political reforms had failed. Moreover, the ČSSD was willing to fulfil further promises of economic and social policies only to a limited extent. Klaus’ party suffered the consequences of its position, which had been viewed by voters as semi-governmental, by its poor election results in 2002.

Návaznosti

• GAP408/11/0790, projekt VaV: Název: Období opoziční smlouvy: kontext, struktura a dopady na českou politiku

Investor: Grantová agentura ČR, Období opoziční smlouvy: kontext, struktura a dopady na českou politiku