JEROTIJEVIĆ, Danijela a Peter MAŇO. Rituál a mysl: kognitivní a evoluční teórie rituálu. Pantheon : religionistický časopis. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2014, roč. 9, č. 1, s. 139-166. ISSN 1803-2443.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Rituál a mysl: kognitivní a evoluční teórie rituálu
Název anglicky Ritual and mind: cognitive and evolutionary theories of ritual
Autoři JEROTIJEVIĆ, Danijela (703 Slovensko, garant, domácí) a Peter MAŇO (703 Slovensko, domácí).
Vydání Pantheon : religionistický časopis, Pardubice, Univerzita Pardubice, 2014, 1803-2443.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14210/14:00079519
Organizační jednotka Filozofická fakulta
Klíčová slova anglicky cognitive science of religion; religion; ritual; cognition; evolution; by-product; adaptation; function; costly signaling
Štítky rivok
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnil: doc. PhDr. David Zbíral, Ph.D., učo 52251. Změněno: 2. 12. 2016 00:07.
Anotace
V kognitivní vědě o náboženství nejsou náboženství a rituály pokládány za jevy sui generis, ale za výsledky běžných kognitivních procesů. Lawson a McCauley zacílili pozornost k mechanismům, na nichž je založeno lidské rituální jednání. Tento "kognitivní obrat" doplňuje předchozí interpretativní práci v antropologii a psychologii. Inspirováni Chomskym se oba badatelé zaměřili na gramatiku rituálu a za jeho specifický prvek označili představu přítomnosti nadlidského aktéra. Pokusili se vysvětlit dynamiku rituálu a vývoj rituálních systémů na základě jejich formy. Naproti tomu Harvey Whitehouse se jako na faktor změny rituálů zaměřil na jejich frekvenci a identifikoval dva mody, doktrinální a obrazivý. Boyer a Liénard navrhli operacionalizaci stavebních prvků rituálu a vypracovali základ Rappaportova seznamu typických prvků rituálu, v první řadě chybějící kauzální nexus k zamýšlenému výsledku. Jejich funkci spatřují v předcházení potenciálnímu nebezpečí. Účinnost rituálního jednání se zdá být posuzována účastníky mezikulturně stejným způsobem. Studie Barretta, Lawsona a později Souzy a Legarea ukazují, že lidé zpracovávají klíčové informace obsažené ve struktuře rituálů spontánně. Behaviorální ekologie spatřuje náboženské rituální systémy jako adaptivní komplexy, nikoli pouhé vedlejší produkty. Metodami etologie a antropologie podporují představu evoluční komunikativní funkce rituálů jako nákladných signálů zapojení do skupiny, a tedy umožňujících kooperaci. Sosis a Xygalatas tento výzkum podpořili doklady z terénního výzkumu, ekonomických experimentů a fyziologického měření.
Anotace anglicky
In the Cognitive Science of Religion, religion and rituals are not considered as sui generis phenomena but as results of ordinary cognition. Lawson and McCauley redirected the study of religion and ritual towards mechanism underlying human ritual behaviour and understood this "cognitive turn" as a complementary approach to the earlier interpretive work in anthropology and psychology. Inspired by Chomsky, they analysed ritual grammar and proposed that what is unique about it is the presence of super-human agency. They have also tried to explain ritual dynamics and the evolution of ritual systems by looking at ritual form. In contrast, Harvey Whitehouse focussed on ritual frequency as the driving force behind change and the occurrence of rituals, whereby he identified two main ritual modes - doctrinal and imagistic. Boyer and Liénard have been proponents of the operationalization of ritual constituents and hence elaborated on the basis of Rappaport's list of recurrent ritual features. The most prominent of these features was that ritual actions have no causal connection to the desired outcome. Boyer and Liénard thus suggested that rituals may serve the function of precaution against potential danger. Moreover, the efficacy of ritual actions seems to be judged by participants in a ritual in a similar manner cross-culturally. Studies by Barrett and Lawson and later by Souza and Legare showed that people spontaneously and selectively process crucial information in the structure of rituals. Last, but not least, human behavioural ecologists see religious ritual systems as adaptive complexes. They use methods from ethology and anthropology to support the idea that ritual actions have an evolutionary communicative function by serving as costly signals of group commitment and thus enabling cooperation. Sosis and Xygalatas have gathered evidence from field work, economic experiments and physiological measures that support these claims.
Návaznosti
EE2.3.20.0048, projekt VaVNázev: Laboratoř pro experimentální výzkum náboženství
MUNI/A/0780/2013, interní kód MUNázev: Epistemologické problémy výzkumu v religionistice (Akronym: EPROVYR)
Investor: Masarykova univerzita, Epistemologické problémy výzkumu v religionistice, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty
VytisknoutZobrazeno: 3. 10. 2024 10:43