2014
Náboženské představy a jejich přenos: od mysli a obsahu k tělu a kontextu
CIGÁN, Jakub a Tomáš HAMPEJSZákladní údaje
Originální název
Náboženské představy a jejich přenos: od mysli a obsahu k tělu a kontextu
Název anglicky
Religious ideas and their transmission: from mind and content to body and context
Autoři
Vydání
Pantheon: religionistický časopis, Pardubice, Univerzita Pardubice, 2014, 1803-2443
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60304 Religious studies
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/14:00079551
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
kognitivní věda o náboženství; náboženské představy; náboženská víra; epidemiologie mentálních reprezentací; minimálně kontraintuitivní představy; experimentální metody; kognice a kultura; paměť
Klíčová slova anglicky
cognitive science of religion; religious ideas; religious belief; epidemiology of mental representations; minimally counterintuitive ideas; experimental methods; cognition and culture; memory
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 14. 1. 2019 15:07, Mgr. Jakub Cigán, Ph.D.
V originále
Studie se věnuje vývoji výzkumu přenosu náboženských představ v rámci kognitivní vědy o náboženství za uplynulých dvacet let. Téma náboženských představ a jejich přenosu představuje pro kognitivní vědu o náboženství konstitutivní téma již od jejího počátku. Autoři rané kognitivní vědy o náboženství zdůrazňovali především kognitivní aspekty náboženských představ jako distinktivní třídy mentálních reprezentací a to především v rámci Sperberovo epidemiologického rámce a Boyerovy teorie minimálně kontraintuitivních představ. Postupně, díky měnícímu se trendu v kognitivní vědě o náboženství směřujícímu k uznání kognice jako tělesně ukotvené, dochází k uznání důležitosti metareprezentace spojené s tělem, sociálním kontextem a kulturou, které jsou nezbytné pro pochopení šíření náboženských představ obecně. Tento posun v kognitivní vědě o náboženství však neznamená radikální obrat ke kultuře, ale spíše zdůrazňuje potřebu komplexnějších a testovatelných modelů šíření náboženských představ. Za změnou trendu v kognitivní vědě o náboženství stojí i přijetí paradigmatu experimentálního psychologického výzkumu, který se ukázal jako vysoce přínosný a to hned v několika ohledech. Především umožňuje preciznější formulaci jednotlivých teorií a modelů náboženských představ a umožňuje další progresivní výzkum. Taktéž nanovo vrací empirický psychologický výzkum zpátky do religionistiky. Na druhou stranu ukotvení religionistiky v antropologické výzkumné tradici umožňuje zpětně zvyšovat kulturní citlivost užitých psychologických experimentálních metod.
Anglicky
The study summarizes the advances made in the study of the transmission of religious ideas within the Cognitive Science of Religion (CSR) over the last twenty years. This research subject represents an established theme from the beginnings of the CSR to the present day. The progressing research shifts from stressing the isolated cognitive aspects of religious ideas as distinctive class of mental representations within Sperber's epidemiological and Boyer's minimally counterintuitiveness projects to the acknowledgement of the roles of body, social context and culture in explaining the successful transmission of religious ideas. The social and cultural context became an instrumental part of the way in which the beliefs are analytically metarepresented and these became influential explanatory factors in the scientific understanding of transmission processes in general. However, this does not mean any radical turn away from the cognitive towards the cultural, but rather it emphasizes the need for more complex but still testable models of religious ideas and their dissemination. This reflects a global trend in the CSR with a highlighted role for experimental methods, which proved to be very fruitful in the past. First of all, they helped the CSR to become more precise in formulating theories and models of religious ideas and opened the possibility of progressive explanatory research. Secondly, they brought the empirical psychological study of religion back into the scientific study of religion. On the other hand, the anthropological nature of the scientific study of religion helped to improve the laboratory experimental paradigm by making it more sensitive to cultural differences.
Návaznosti
| EE2.3.20.0048, projekt VaV |
| ||
| MUNI/A/0780/2013, interní kód MU |
|