C 2015

Ein Gegenstand unbekannter Funktion im Kontext der großmährischen und karolingisch-pannonischen Elitengräber

MACHÁČEK, Jiří

Základní údaje

Originální název

Ein Gegenstand unbekannter Funktion im Kontext der großmährischen und karolingisch-pannonischen Elitengräber

Název česky

Předmět neznámé funkce z prostředí elit Velké Moravy a karolínské Panonie

Název anglicky

An object of unknown function in the context of the Greater Moravian and Carolingian-Pannonian elite burials

Autoři

MACHÁČEK, Jiří (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Rahden/Westf. "Castellum, civitas, urbs“ – Zentren und Eliten im frühmittelalterlichen Ostmitteleuropa – Centres and Elites in Early Medieval East-Central Europe, od s. 265-276, 12 s. Castellum Pannonicum Pelsonense, Bd. 6, 2015

Nakladatel

Verlag Marie Leidorf GmbH

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

Archeologie, antropologie, etnologie

Stát vydavatele

Německo

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/15:00080713

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-3-89646-156-8

Klíčová slova česky

Great Moravia; church; graves; Early Middle Ages; Pohansko; Zalavár

Klíčová slova anglicky

Velká Morava; kostel; hroby; raný středověk; Pohansko; Zalavár

Štítky

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 22. 3. 2016 19:10, Mgr. Vendula Hromádková

Anotace

V originále

Diese Studie beschäftigt sich mit einer Objektgruppe aus Bronze, über deren Funktion bislang kein Konsens erzielt werden konnte und die am östlichen Rand des spätkarolingischen Reichs zum Vorschein kamen. Sie wurden als Griffe von sanitären Instrumenten, bzw. als Zierhefte interpretiert. Als Knauf eines Messers können sie wohl nicht gedient haben, da man in der Regel keine eisernen Klingen in deren Nähe fand. Sie könnten aber als Aspergill oder Fächer verwendet worden sein. Als typisches Merkmal tritt das Umbinden des breiteren Endes mit Textilien auf. Das hohle Innere könnten organische Stoffe ausgefüllt haben (z. B. Rosshaar, Lederbänder, Panzenfasern, Federn oder Holzstöcke). Obwohl die Funktion dieser Gegenstände nach wie vor fraglich bleiben muss, fällt dennoch deren besonderer Auf ndungskontext auf den großmährischen Fundorten auf. Sie wurden in Gräbern in und bei Kirchen entdeckt. Gleichzeitig zeigen sie Verbindungen zum karolingischen Pannonien, zu den Funden aus Mosaburg/Zalavár.

Česky

Studie pojednává o bronzových předmětech z východního okraje pozdně karolínského světa, jejichž funkce není dosud vyjasněna. Bývají považovány za držadla hygienických pomůcek, příp. ozdobné rukojeti. S velkou pravděpodobností se nejedná o součásti nožů, protože s výjimkou Sadů u Uherského Hradiště se v jejich blízkosti nikdy nenašla železná čepel. Typické je naopak, že širší konec mívají obalen textilií (tkanicí či popruhem). Nelze vyloučit, že jejich dutým středem byly protaženy části vyrobené z organických materiálů, které se do dnešních dnů nezachovaly - např. žíně, kožené pásky, rostlinná vlákna, pera či dřevěný hrot. Takový předmět by mohl sloužit třeba jako kropáč, vějíř či hygienická pomůcka. Přestože otázka jejich funkce není uzavřena, je již dnes zřejmé, že diskutované předměty hrály v kontextu velkomoravské kultury mimořádně důležitou roli. Vyplývá to z jejich nálezového kontextu. Nacházíme je při výzkumech církevní architektury a kostelních hřbitovů, často v hrobech umístěných na prestižních místech. Patří zároveň do skupiny nálezů, které spojují karolínskou Panonii, reprezentovanou Mosaburem/Zalávarem, s velkomoravskými centry na řece Moravě a Dyji.

Návaznosti

GAP405/12/0111, projekt VaV
Název: Mezi Velkou a přemyslovskou Moravou. Archeologie kolapsu a oživení raně středověké společnosti
Investor: Grantová agentura ČR, Mezi Velkou a přemyslovskou Moravou. Archeologie kolapsu a oživení raně středověké společnosti

Přiložené soubory