Politika v supermarketu: Bojkotující spotřebitelé jako agenti sociální změny

NOVÝ, Michal. Politika v supermarketu: Bojkotující spotřebitelé jako agenti sociální změny. Sociológia / Slovak Sociological Review. Bratislava: Slovenská akadémia vied, 2015, roč. 47, č. 1, s. 87-112. ISSN 0049-1225.

Základní údaje

• Originální název: Politika v supermarketu: Bojkotující spotřebitelé jako agenti sociální změny
• Název česky: Politika v supermarketu: Bojkotující spotřebitelé jako agenti sociální změny
• Název anglicky: Politics in the Supermarket: Boycotting Consumers as Agents of Social Change
• Autoři: NOVÝ, Michal (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Sociológia / Slovak Sociological Review, Bratislava, Slovenská akadémia vied, 2015, 0049-1225.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50601 Political science
• Stát vydavatele: Slovensko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Impakt faktor: Impact factor: 0.275
• Kód RIV: RIV/00216224:14230/15:00082625
• Organizační jednotka: Fakulta sociálních studií
• UT WoS: 000352146800004
• Klíčová slova česky: bojkot; politická participace; politický konzumerismus; politika životního stylu; víceúrovňové modelování; Evropská studie hodnot
• Klíčová slova anglicky: boycott; political participation; political consumerism; lifestyle politics; multilevel modeling; European Values Study
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Na první pohled se hledání příčin, proč si spotřebitelé odpírají některé produkty, může jevit jako výzkumná agenda, kterou by měla primárně objasňovat literatura z oblasti marketingu. Odmítnutí jedince koupit nějaké zboží totiž bývalo obvykle považováno za záležitost trhu, kde rozhodnutí spotřebitele o nákupu významně předurčují ekonomické zákonitosti nabídky a poptávky. V posledních desetiletích se však bojkot do značné míry propojil s konceptem politické participace, a to přesto, že politická povaha spotřebitelského chování je často kontroverzní. Jak zdůrazňují někteří teoretici občanské participace, ve světle neustálého rozšiřování repertoáru participačních modů dnes studium politické participace není příliš daleko od "teorie o všem". Tento článek se snaží představit bojkot jako relevantní nástroj pro ovlivnění politických záležitostí. Aplikuje přitom přístup vytvořený Sidney Verbou a kolektivem, který úsporným způsobem říká, proč jsou někteří lidé politicky aktivní, zatímco jiní nikoliv. Článek reaguje na otázku, jestli jejich dobře známý "model občanského dobrovolnictví" přináší adekvátní teoretický rámec pro vysvětlení tak specifické formy individuální politické akce, jakou je bojkotování, a to na bázi analýzy datového souboru respondentů ze 41 zemí, které obsahuje čtvrtá vlna Evropské studie hodnot (EVS). Vzhledem k hierarchické struktuře dat text využívá ke zkoumání efektů sady individuálních a kontextuálních proměnných na pravděpodobnost bojkotu víceúrovňové modelování.

Anotace anglicky

At first glance, searching for why consumers abstain from certain products seems part of a research agenda that should primarily be elucidated by marketing literature. In fact, an individual's refusal to buy some goods used to be perceived as a matter of the marketplace, where the economic laws of supply and demand markedly predetermine a consumer's decision to purchase a product. However, in past decades, boycotts have been strongly interconnected with the concept of political participation, although the political nature of consumer behaviour often seems to be controversial. As some theorists of civic engagement have pointed out, in light of the incessant widening of the repertoire of participatory modes, studying political participation is not too far from “the theory of everything.” This article makes an effort to introduce boycotting as a relevant tool for influencing political affairs. It deals with the application of the approach developed by Sidney Verba and his colleagues that parsimoniously tells why some people are politically active while others are not. It asks whether their well-known Civic Voluntarism Model provides a suitable theoretical framework for explaining such a specific form of individual political action as boycotting in the 41 countries included in the fourth wave of the European Values Study (EVS). Due to the hierarchical data structure, multilevel models are employed to examine the effects of individual as well as contextual variables on the probability of a boycott.