2015
Význam nemoci, dožívání a smrti pro současný život Romů: sociálně-antropologická perspektiva
KAŠPAROVÁ, IrenaZákladní údaje
Originální název
Význam nemoci, dožívání a smrti pro současný život Romů: sociálně-antropologická perspektiva
Název česky
Význam nemoci, dožívání a smrti pro současný život Romů: sociálně-antropologická perspektiva
Název anglicky
The meaning of illness, dying and death for contemporary Roma people: perspective of social anthropology
Autoři
KAŠPAROVÁ, Irena (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Onkologie, Solen s.r.o. 2015, 1802-4475
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
Veřejné zdravotnictví, sociální lékařství
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14230/15:00082679
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
Klíčová slova česky
smrt; nemoc; dožívání; antropologie; medicíny; Romové
Klíčová slova anglicky
death; illness; dying; anthropology of medicine; Roma
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 8. 4. 2015 22:10, Irena Kašparová, M.A., Ph.D.
V originále
Článek představuje pohled Romů na nemoc, umírání a smrt z perspektivy sociální antropologie. Sociální věda definuje nemoc v prvé řadě jako stav protikladný zdraví. Jako taková je do značné míry subjektivní a relativní, ovlivněná rodnou (nativní) kulturou. Etnomedicína, podobor sociální antropologie nabízí pro snadnější pochopení odlišné ontologické vize Model vysvětlení Artura Kleinmana (1980), který je v textu využíván. Článek nenabízí praktická řešení a návody pro každodenní jednání s pacienty. Poukazuje spíše na odlišnosti a podobnosti v chování a v promýšlení nemoci a smrti dvěma vedle sebe žijícími kulturami. Ve své celistvosti představuje text výzvu promýšlení takových kategorií, jakými jsou kvalita života či dobrá smrt.
Anglicky
This paper aims to describe the ways Roma people deal with illness and death from the perspective of social anthropology. Social science defines illness primarily as an opposite to the state of health. As such, it sees it to large extend as a subjective and relative phenomenon, seriously determined by ones native culture. To illustrate the context, the author uses Explanatory model of Arthur Kleinman (1980) and sets it against the primary data, observed during the interaction between the Roma and the majority medical staff in the current Czech Republic. Paper does not offer practical solutions. Rather, it points to differences and similarities in acting and thinking about illness by two different cultures, uplifting relativity of its validity in mutual interaction, as well as stereotypes that burden both teams of actors.