J 2015

Význam nemoci, dožívání a smrti pro současný život Romů: sociálně-antropologická perspektiva

KAŠPAROVÁ, Irena

Základní údaje

Originální název

Význam nemoci, dožívání a smrti pro současný život Romů: sociálně-antropologická perspektiva

Název česky

Význam nemoci, dožívání a smrti pro současný život Romů: sociálně-antropologická perspektiva

Název anglicky

The meaning of illness, dying and death for contemporary Roma people: perspective of social anthropology

Autoři

KAŠPAROVÁ, Irena (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Onkologie, Solen s.r.o. 2015, 1802-4475

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

Veřejné zdravotnictví, sociální lékařství

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14230/15:00082679

Organizační jednotka

Fakulta sociálních studií

Klíčová slova česky

smrt; nemoc; dožívání; antropologie; medicíny; Romové

Klíčová slova anglicky

death; illness; dying; anthropology of medicine; Roma

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 8. 4. 2015 22:10, Irena Kašparová, M.A., Ph.D.

Anotace

ORIG EN

V originále

Článek představuje pohled Romů na nemoc, umírání a smrt z perspektivy sociální antropologie. Sociální věda definuje nemoc v prvé řadě jako stav protikladný zdraví. Jako taková je do značné míry subjektivní a relativní, ovlivněná rodnou (nativní) kulturou. Etnomedicína, podobor sociální antropologie nabízí pro snadnější pochopení odlišné ontologické vize Model vysvětlení Artura Kleinmana (1980), který je v textu využíván. Článek nenabízí praktická řešení a návody pro každodenní jednání s pacienty. Poukazuje spíše na odlišnosti a podobnosti v chování a v promýšlení nemoci a smrti dvěma vedle sebe žijícími kulturami. Ve své celistvosti představuje text výzvu promýšlení takových kategorií, jakými jsou kvalita života či dobrá smrt.

Anglicky

This paper aims to describe the ways Roma people deal with illness and death from the perspective of social anthropology. Social science defines illness primarily as an opposite to the state of health. As such, it sees it to large extend as a subjective and relative phenomenon, seriously determined by ones native culture. To illustrate the context, the author uses Explanatory model of Arthur Kleinman (1980) and sets it against the primary data, observed during the interaction between the Roma and the majority medical staff in the current Czech Republic. Paper does not offer practical solutions. Rather, it points to differences and similarities in acting and thinking about illness by two different cultures, uplifting relativity of its validity in mutual interaction, as well as stereotypes that burden both teams of actors.