2014
Die Entwicklung der Siedlungsstrukturen im mährisch-bayerisch-ungarischen Grenzgebiet nach dem Untergang Großmährens. Kollaps oder Neubeginn?
MACHÁČEK, JiříZákladní údaje
Originální název
Die Entwicklung der Siedlungsstrukturen im mährisch-bayerisch-ungarischen Grenzgebiet nach dem Untergang Großmährens. Kollaps oder Neubeginn?
Název česky
Vývoj sídlištních struktur na moravsko-bavorsko-uherské hranici po zániku Velké Moravy. Kolaps nebo nový počátek?
Název anglicky
The development of settlement structures in the Moravian-Bavarian-Hungarian border area after the decline of Great Moravia. Collapse or new beginning?
Autoři
MACHÁČEK, Jiří (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Mainz, Das lange 10. Jahrhundert. Struktureller Wandel zwischen Zentralisierung und Fragmentierung, äußerem Druck und innerer Krise, od s. 263-282, 20 s. 2014
Nakladatel
Verlag des Römisch-Germanischen Zentralmuseums
Další údaje
Jazyk
němčina
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
Archeologie, antropologie, etnologie
Stát vydavatele
Německo
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/14:00074514
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-3-88467-228-0
Klíčová slova česky
archeologie; Morava; kolaps; hranice; raný středověk
Klíčová slova anglicky
archaeology; Moravia; collapse; border; Early Middle ages
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 26. 4. 2015 15:06, Mgr. Vendula Hromádková
V originále
Betrachten wir das 10. Jahrhundert in West- und Mitteleuropa als dunkles Jahrhundert, das im Zeichen der Destabilisierung alter Einheiten steht, dann trifft diese Charakteristik in besonderem Maße auf das sogenannte Großmähren und speziell für dessen Kernland zu, das sich an den unteren Läufen der mährischen Hauptflüsse March und Thaya entlang erstreckt hatte. Großmähren war ein frühes Staatsgebilde oder sogenanntes cyclical chiefdom, das im 9. Jahrhundert politisch sowie kulturell die östlichen Gebiete Mitteleuropas dominierte. Ende der kurzen Existenz Großmährens fällt an den Beginn des 10. Jahrhunderts, als sich im Karpatenbecken die magyarischen Stämme angesiedelt und die politischen wie militärischen Umstände in Mittelosteuropa grundsätzlich verändert haben. Die nachgroßmährische Periode zählt zu den am wenigsten bekannten Abschnitten der regionalen Geschichte. Nach dem Untergang Großmährens geriet das untere Thayatal und Marchtal in ein machtpolitisches Vakuum. Seit den 70er Jahren des 10. Jahrhunderts vermittelte der wieder ins Leben gerufene Fernhandel der mittelalterlichen Gesellschaft im unteren Thayatal intensive wirtschaftliche Impulse aus dem Westen (Bayern). Infolge des Fernhandels erscheinen in der Region erste, bei den Handelstransaktionen standardmäßig verwendete Münzen. Dank den in den letzten Jahren im unteren Thaya- und Marchtal erfolgten archäologischen Forschungen kann nun das 10. Jahrhundert nicht nur als ein durch Kollaps und Desintegration geprägtes Zeitalter betrachtet werden, sondern auch als Epoche, die im Zeichen einer erneuten Belebung und neuer Anfänge gestanden hatte. Nach dem Untergang tritt ein wirtschaftlicher Aufschwung ein, neue Handelsverbindungen werden eröffnet, das ökonomische System ändert sich radikal und modernisiert durch die Einführung der Münzgeldwirtschaft, neue Eliten ergreifen die gebotene Chance.
Česky
Považujeme-li 10. stol. v západní a střední Evropě za temné století, ve kterém dochází k „Destabilisierung alter Einheiten“, pak to platí dvojnásob pro území tzv. Velké Moravy a speciálně její jádro, které se rozkládalo podél dolních toků hlavních moravských řek Moravy a Dyje.Velká Morava byla raným státem či cyclical chiefdom , který politicky a kulturně dominoval východní části střední Evropy v 9. stol. Jejími dějiny se prolíná soupeření s mocnou Franskou říší a snaha o kulturní svébytnost, která svého vrcholu dosáhla ve slovanské liturgii, připravené pro potřeby byzantské misie soluňskými bratry Cyrilem a Metodějem. Průběh misie a život obou bratří byly obšírně popsán v jejich hagiografiích, psaných staroslověnským jazykem. Další písemné zprávy o Velké Moravě nacházíme především v říšských análech, jakými jsou Annales Fuldenses či Annales Bertiniani. Kromě popisů vojenských střetů s východofranskou říší a politických aktivit moravských panovníků z rodu Mojmírovců, jsou zde zmiňována i významná velkomoravská centra jako např. urbs antiqua Rastizi či ineffabilis Rastizi munitio či civitas Dowina, ležící při soutoku Dunaje s řekou Moravou. Jen málokdy můžeme sídla zmíněná ve franských análech identifikovat s konkrétními místy, jako v případě Dowiny, dnešního Děvína na Slovensku. Většinu z nich dnes nejsme schopni lokalizovat a zůstávají pro nás bezejmenná. Přesto tušíme, že jsou jimi míněny některé z bohatých archeologických lokalit, prozkoumaných archeology v posledním půlstoletí na Moravě. K nejdůležitějším z nich patří Mikulčice, Staré Město a Pohansko u Břeclavi. Nedlouhá existence Velké Moravy končí na počátku 10. stol. v době, kdy se v Karpatské kotlině usazují kmeny starých Maďarů a zásadním způsobem se mění politická i vojenská situace ve středovýchodní Evropě. Díky archeologickým výzkumům, realizovaným v posledních letech v prostoru dolního Pomoraví a Podyjí, můžeme 10. stol. označit nejen za dobu kolapsu a desintegrace, ale zároveň i za dobu regenerace a nových začátků. Po úpadku přichází nových hospodářský boom, otevírají se nová obchodní spojení, dochází k radikální proměně a modernizaci ekonomického systému (přechod od nemincovního k mincovnímu hospodářství), svoji šanci dostávají nové elity.
Anglicky
If we consider the 10th century in western and central Europe as a dark century that was much influenced by the destabilisation of old entities, then this characteristic is true to a particular extent for so-called Great Moravia and especially for its heartland that extended along the lower reaches of the main Moravian rivers, the Morava and Dyje. Great Moravia was an early state, or so-called cyclical chiefdom, that dominated the eastern areas of central Europe politically as well as culturally in the 9th century. The end of the short existence of Great Moravia came at the beginning oft he 10th century when Magyar tribes settled in the Carpathian Basin and the political as well as the military circumstances in east-central Europe changed fundamentally. Considerably less attention was paid to the locations of finds from the 10th century in Moravia in comparison with previous periods. In the final quarter of the 10th century, an important centre came into being at the confluence of the Morava and Dyje. However, the Mojmirides in the Great Moravian period had already made use of the strategic location of this site by having a mighty fortified agglomeration constructed here in the area of present-day Pohansko, through which foreign armies as well as 282 J. Machácek Die Entwicklung der Siedlungsstrukturen im mährisch-bayerisch-ungarischen Grenzgebiet traders came into Moravia's heartland. Thanks to the archaeological research conducted in the past few years in the lower Dyje and Morava valleys, the 10th century can now not only be considered as an age marked by collapse and disintegration, but also as an epoch that stood under the influence of a renewed revival and new beginnings. After the decline, an economic upturn occurred, new trading links were opened, the economic system changed radically and was modernised through the introduction of a coinage economy, new elite groups seized the opportunity offered.
Návaznosti
| GAP405/12/0111, projekt VaV |
|
