D 2014

Die Entwicklung der Siedlungsstrukturen im mährisch-bayerisch-ungarischen Grenzgebiet nach dem Untergang Großmährens. Kollaps oder Neubeginn?

MACHÁČEK, Jiří

Základní údaje

Originální název

Die Entwicklung der Siedlungsstrukturen im mährisch-bayerisch-ungarischen Grenzgebiet nach dem Untergang Großmährens. Kollaps oder Neubeginn?

Název česky

Vývoj sídlištních struktur na moravsko-bavorsko-uherské hranici po zániku Velké Moravy. Kolaps nebo nový počátek?

Název anglicky

The development of settlement structures in the Moravian-Bavarian-Hungarian border area after the decline of Great Moravia. Collapse or new beginning?

Autoři

MACHÁČEK, Jiří (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Mainz, Das lange 10. Jahrhundert. Struktureller Wandel zwischen Zentralisierung und Fragmentierung, äußerem Druck und innerer Krise, od s. 263-282, 20 s. 2014

Nakladatel

Verlag des Römisch-Germanischen Zentralmuseums

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

Archeologie, antropologie, etnologie

Stát vydavatele

Německo

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/14:00074514

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-3-88467-228-0

Klíčová slova česky

archeologie; Morava; kolaps; hranice; raný středověk

Klíčová slova anglicky

archaeology; Moravia; collapse; border; Early Middle ages

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 26. 4. 2015 15:06, Mgr. Vendula Hromádková

Anotace

V originále

Betrachten wir das 10. Jahrhundert in West- und Mitteleuropa als dunkles Jahrhundert, das im Zeichen der Destabilisierung alter Einheiten steht, dann trifft diese Charakteristik in besonderem Maße auf das sogenannte Großmähren und speziell für dessen Kernland zu, das sich an den unteren Läufen der mährischen Hauptflüsse March und Thaya entlang erstreckt hatte. Großmähren war ein frühes Staatsgebilde oder sogenanntes cyclical chiefdom, das im 9. Jahrhundert politisch sowie kulturell die östlichen Gebiete Mitteleuropas dominierte. Ende der kurzen Existenz Großmährens fällt an den Beginn des 10. Jahrhunderts, als sich im Karpatenbecken die magyarischen Stämme angesiedelt und die politischen wie militärischen Umstände in Mittelosteuropa grundsätzlich verändert haben. Die nachgroßmährische Periode zählt zu den am wenigsten bekannten Abschnitten der regionalen Geschichte. Nach dem Untergang Großmährens geriet das untere Thayatal und Marchtal in ein machtpolitisches Vakuum. Seit den 70er Jahren des 10. Jahrhunderts vermittelte der wieder ins Leben gerufene Fernhandel der mittelalterlichen Gesellschaft im unteren Thayatal intensive wirtschaftliche Impulse aus dem Westen (Bayern). Infolge des Fernhandels erscheinen in der Region erste, bei den Handelstransaktionen standardmäßig verwendete Münzen. Dank den in den letzten Jahren im unteren Thaya- und Marchtal erfolgten archäologischen Forschungen kann nun das 10. Jahrhundert nicht nur als ein durch Kollaps und Desintegration geprägtes Zeitalter betrachtet werden, sondern auch als Epoche, die im Zeichen einer erneuten Belebung und neuer Anfänge gestanden hatte. Nach dem Untergang tritt ein wirtschaftlicher Aufschwung ein, neue Handelsverbindungen werden eröffnet, das ökonomische System ändert sich radikal und modernisiert durch die Einführung der Münzgeldwirtschaft, neue Eliten ergreifen die gebotene Chance.

Česky

Považujeme-li 10. stol. v západní a střední Evropě za temné století, ve kterém dochází k „Destabilisierung alter Einheiten“, pak to platí dvojnásob pro území tzv. Velké Moravy a speciálně její jádro, které se rozkládalo podél dolních toků hlavních moravských řek Moravy a Dyje.Velká Morava byla raným státem či cyclical chiefdom , který politicky a kulturně dominoval východní části střední Evropy v 9. stol. Jejími dějiny se prolíná soupeření s mocnou Franskou říší a snaha o kulturní svébytnost, která svého vrcholu dosáhla ve slovanské liturgii, připravené pro potřeby byzantské misie soluňskými bratry Cyrilem a Metodějem. Průběh misie a život obou bratří byly obšírně popsán v jejich hagiografiích, psaných staroslověnským jazykem. Další písemné zprávy o Velké Moravě nacházíme především v říšských análech, jakými jsou Annales Fuldenses či Annales Bertiniani. Kromě popisů vojenských střetů s východofranskou říší a politických aktivit moravských panovníků z rodu Mojmírovců, jsou zde zmiňována i významná velkomoravská centra jako např. urbs antiqua Rastizi či ineffabilis Rastizi munitio či civitas Dowina, ležící při soutoku Dunaje s řekou Moravou. Jen málokdy můžeme sídla zmíněná ve franských análech identifikovat s konkrétními místy, jako v případě Dowiny, dnešního Děvína na Slovensku. Většinu z nich dnes nejsme schopni lokalizovat a zůstávají pro nás bezejmenná. Přesto tušíme, že jsou jimi míněny některé z bohatých archeologických lokalit, prozkoumaných archeology v posledním půlstoletí na Moravě. K nejdůležitějším z nich patří Mikulčice, Staré Město a Pohansko u Břeclavi. Nedlouhá existence Velké Moravy končí na počátku 10. stol. v době, kdy se v Karpatské kotlině usazují kmeny starých Maďarů a zásadním způsobem se mění politická i vojenská situace ve středovýchodní Evropě. Díky archeologickým výzkumům, realizovaným v posledních letech v prostoru dolního Pomoraví a Podyjí, můžeme 10. stol. označit nejen za dobu kolapsu a desintegrace, ale zároveň i za dobu regenerace a nových začátků. Po úpadku přichází nových hospodářský boom, otevírají se nová obchodní spojení, dochází k radikální proměně a modernizaci ekonomického systému (přechod od nemincovního k mincovnímu hospodářství), svoji šanci dostávají nové elity.

Návaznosti

GAP405/12/0111, projekt VaV
Název: Mezi Velkou a přemyslovskou Moravou. Archeologie kolapsu a oživení raně středověké společnosti
Investor: Grantová agentura ČR, Mezi Velkou a přemyslovskou Moravou. Archeologie kolapsu a oživení raně středověké společnosti

Přiložené soubory