2015
Roman References in Early Modern central European Confessional Architecture
JAKUBEC, OndřejZákladní údaje
Originální název
Roman References in Early Modern central European Confessional Architecture
Název česky
Vztahy k Římu v kontextu konfesionální architektury střední Evropy raného novověku
Autoři
JAKUBEC, Ondřej (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Convivium. Exchanges and Interactions in the Arts of Medieval Europe, Byzantium, and the Mediterranean, Brno, Masarykova univerzita, 2015, 2336-3452
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60401 Arts, Art history
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/15:00080858
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
UT WoS
000433724100015
Klíčová slova česky
konfesionální architektura; střední Evropa; české země; Řím
Klíčová slova anglicky
confessional architecture; central Europe; Czech lands; Rome
Štítky
Změněno: 14. 7. 2018 00:22, prof. Mgr. Ondřej Jakubec, Ph.D.
V originále
The subject of the article focuses on broader problem of the ‘confessionalization’ of Early Modern architecture or the specifics of sacred architecture in post-Reformation Europe. The study is based on the Czech environment in the 16th and the beginning of the 17th century. Several sacred buildings, both non-Catholic and Catholic, were founded with special relation to the environment of Rome. The remarkable environment of Rome, which in the sixteenth century again became a central and reference location for artistic and religious work in Early Modern Europe, could for various reasons inspire both main religious groups. In addition to Catholic churches, the study also looks at the churches of the Unity of Brethren as a unique denomination in the Czech lands. As the most remarkable examples serves the Unity of Brethren church in Mladá Boleslav, seat of one of the bishoprics (later called as “Rome of the Unity of Brethren”). On the other hand the ties to Roman prototypes are observed among Catholics in the case of Olomouc, the seat of bishops of Moravia where the confessional architecture became a special tool of Counter-Reformation gesture.
Česky
Příspěvek se na několika případech zaměřuje na problematiku konfesionality sakrální architektury v post-reformační Evropě. Na počátku bezesporu stojí metodologický problém relevance vědomého aplikování uměleckých forem v konfesijně-polemickém či manifestačním smyslu. To se týká zejména konfesně rozdělené střední Evropy 16. století, jejíž nábožensko-politické a sociální hranice byly vyhraněné, stejně jako i nepřehledné. Základní teze vychází z kriticky revidovaného konceptu konfesionalizace německé historiografie. Přes oprávněné výhrady snad stále platí, že post-reformační Evropa produkovala pestrou varietu konfesijních politik, které odrážejí dynamiku náboženského života v jednotlivých sociálních prostředích. Může být zajímavé, že projevy konfesionalizace lze dobře sledovat na vizuálním materiálu, který provázel prosazování náboženského přesvědčení, kultů, dogmatu a vůbec konfesijní identity. Role náboženského umění se zajímavě sleduje v „konfesionálních prostorových strukturách“, nejčastěji v prostředí středoevropských konfesijně rozdělených měst, kde se vizuální identita jednotlivých konfesí, jejich komunikace i kontroverze, dá v různé míře vysledovat.
Návaznosti
| GB14-36521G, projekt VaV |
|