2015
Chirurgický přístup k tumorům thalamu
SMRČKA, Martin, Eva BRICHTOVÁ, Zdeněk MACKERLE, Vilém JURÁŇ, V. PŘIBÁŇ et. al.Základní údaje
Originální název
Chirurgický přístup k tumorům thalamu
Název anglicky
Surgical Approaches to Thalamic Tumors
Autoři
SMRČKA, Martin (203 Česká republika, garant, domácí), Eva BRICHTOVÁ (203 Česká republika, domácí), Zdeněk MACKERLE (203 Česká republika, domácí), Vilém JURÁŇ (203 Česká republika, domácí) a V. PŘIBÁŇ (203 Česká republika)
Vydání
Česká a Slovenská neurologie a neurochirurgie, Praha, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2015, 1210-7859
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30000 3. Medical and Health Sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Impakt faktor
Impact factor: 0.209
Kód RIV
RIV/00216224:14110/15:00083136
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
UT WoS
000352676300007
Klíčová slova česky
tumory thalamu; chirurgické přístupy
Klíčová slova anglicky
thalamic tumours; surgical approaches
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 10. 7. 2015 15:11, Ing. Mgr. Věra Pospíšilíková
V originále
Tumory thalamu jsou relativně vzácné leze rostoucí ve vysoce funkčně důležitá části mozku. Jsou častější v pediatrické populaci. Jejich chirurgické odstranění je náročné s rizikem značné morbidity. Relativně benigní charakter mnoha těchto leží vybízí k pokusu o jejich radikální odstranění. Chirurgický přístup musí být velice pečlivě plánován, obvykle s použitím moderních diagnostických metod, jako je DTI (Diffusion Tensor Imaging). Lokalizace a projekce tumoru v thalamu hraje při výběru přístupu důležitou roli. Materiál a metodika:Od roku 2005 do roku 2014 bylo na Neurochirurgické klinice FN Brno operováno celkem 13 pa¬cientů s tumorem thalamu, průměrný věk 20,6 roku (1-64 let). Jednalo se o 10 pacientů mužského a tři ženského pohlaví. Další ISIetý pacient s pilocytárním astrocytomem je observován. Transkortikáiní přístup byl použit 7x, transkalózní přístup 4x, transsylvijský přístup 2x a supracerebellární infratentoriální Ix. Výsledky: Totální resekce (GTR) byla provedena v šesti případech, subtotální resekce ve čtyřech případech a parciální resekce ve třech případech. Jednalo se o osm pilocytárních astrocytomů, jeden subependymální obrovsko-buněčný astrocytom, jeden difúzní astrocytom Gll a tři glioblastomy. Dva starší pacienti s glioblastomem zemřeli šest a devět měsíců po operaci. Ostatní pacienti přežívají se střední délkou sledování 5 let. Neurologický stav po operaci byl dobrý kromě jednoho staršího pacienta s glioblastomem, u kterého se rozvinula těžká hemiparéza a fatická porucha. Závěr: Pokud je zvolen správný chirurgický přístup, thalamické tumory mohou býrcelkem bezpečně radikálně odstraněny. Volba přístupu je dána projekcí tumoru. Menší tumory, které nedosahují povrchu thalamu, mohou být observovány nebo bioptovány, pokud máme podezřen! na maligní povahu leze. Následná onkologická léčba je vyhrazena pro vysokostupňové gliomy.
Anglicky
Thalamic tumours are relatively rare lesions growing in a highly functional part of the brain. They are more frequent in paediatric population. Their surgery is challenging and associated with a risk of significant morbidity. Relatively benign nature of many of these tumours suggests that radical resection should be attempted. The approach has to be very carefully planned, sometimes with help of modern diagnostic methods such as DTI. Location and projection of the tumour in the thalamus plays an important role in selecting an approach. Material and methods: During 2005-2014 we operated on 13 patients with thalamic tumours, mean age 20.6 years (1-64 years). These were 10 males and three females. Another 15-year-old male patient is being observed. Transcortical approach was used 7x, transcallosal 4x, trans-sylvian 2x and supracerebellar infratentorial 1x. Results: Gross total resection was achieved in six cases, subtotal in four and partial in three. There were eight pilocytic astrocytomas, one subependymal giant cell astrocytoma, one diffuse astrocytoma G II and three glioblastomas.Two older patients with glioblas-tomas died six and nine month after operation. All other patiens are still alive with the mean follow-up 5 years. Neurological status after the operation was good except for one older patient with glioblastoma who developed severe hemiparesis and aphasia. Conclusion:Thalamic tumours might be safely radically resected if correct approach is used. The choice of approach is based on the projection of the tumour. Smaller tumours that are not reach thalamic surface might be followed up or biopsied if there is a likelihood of their malignant nature. Oncological treatment should be reserved to malignant tumours.