Prevalence os peroneum a relativní délka metatarzů nohy - rtg studie

PÁVEK, Nikolas a I. ŽÁKOVÁ. Prevalence os peroneum a relativní délka metatarzů nohy - rtg studie. Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae čechoslovaca. Praha: Galén, 2015, roč. 82, č. 2, s. 152-156. ISSN 0001-5415.

Základní údaje

• Originální název: Prevalence os peroneum a relativní délka metatarzů nohy - rtg studie
• Název anglicky: The Presence of the Os Peroneum and Relative Metatarsal Length - X-Ray Study
• Autoři: PÁVEK, Nikolas (203 Česká republika, garant, domácí) a I. ŽÁKOVÁ (203 Česká republika).
• Vydání: Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae čechoslovaca, Praha, Galén, 2015, 0001-5415.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30211 Orthopaedics
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Impakt faktor: Impact factor: 0.552
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/15:00083186
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• UT WoS: 000354595900008
• Klíčová slova anglicky: os peroneum; relative metatarsal length
• Štítky: EL OK
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Musculus peroneus longus je situován na laterální straně bérce. Podle normy začíná na caput fibulae a distálně pokračuje dlouhou šlachou, která běží za a pod laterálním malleolem. Poté pokračuje pod trochlea peronealis calcanei, kolem os cuboideum se stáčí na chodidlo, kde probíhá v sulcus ossis cuboidei a upíná se na bázi prvního metatarzu a os cuneiforme mediale. Sval se podílí na pronaci, napomáhá plantární flexi a má důležitou funkci při udržování nožní klenby (22,32,34,37). Ve šlaše m. peroneus longus se nachází sezamská kůstka os peroneum s výskytem v 8-30 % (6, 16, 21, 24, 31). Je lokalizována v místě, kde se tato šlacha dotýká os cuboideum a stáčí do planty v úhlu téměř 90 stupňů. Velikost os peroneum se nejčastěji pohybuje v rozmezí 2 až 10 mm. Ve většině případů bývá oboustranná, velmi často bipartitní a asymptomatická (6). Tvorba os peroneum je dávána do souvislosti s anatomickými poměry této oblasti. Ve studii Muehlemana (21) byla enchondrální tvorba kůstky studována ve vztahu k talokrurálnímu, kalkaneokuboidálnímu a prvnímu metatarzofalangeálnímu kloubu. Výsledná anatomická variabilita, degenerace a vlastní integrita kloubů může tedy ovlivňovat stabilitu a tlakové poměry nožní klenby vedoucí ke klinickým symptomům bolesti přednoží. Mezi tyto faktory patří pravděpodobně i anatomická variabilita v relativní délce metatarzu (9,5). Nejčastěji bývá s bolestí asociována kratší varianta prvního metatarzu, optimální je naopak stejná délka I. a II. metatarzu, což zmiňuje již Morton (13,20,29). Bolesti přednoží jsou častým podnětem k léčbě včetně mnoha navržených operačních metod (1,14,35,38). Cílem studie je hodnocení morfometrického vztahu mezi délkou metatarzu a výskytem os peroneum, zejména pak asociace relativní délky prvního metatarzu a přítomností sezamské kůstky.

Anotace anglicky

PURPOSE OF THE STUDY The os peroneum is a sesamoid bone found within the peroneus longus tendon and is present in the form of ossification on radiographs in 8-26% of the population. It is most likely the result of stress in the lateral side of the foot in connection with genetic factors. The factors affecting os peroneum development include anatomical changes, among others the length of the metatarsals especially because of the main tendon insertion on the first metatarsal bone. MATERIAL AND METHODS In the study, 768 standardised radiographs of feet of the Caucasian population, taken between 2006 and 2012 in the Vamed Mediterra hospital (Mostiste, Czech Republic), were investigated. The median age of the patients was 42 years, the range 18-75 years. The presence of an os peroneum was assessed and metatarsal length was measured by a modified method of Maestro. RESULTS The os peroneum was identified in 106 subjects (13.8%). Among the groups established according to the presence of os peroneum and its relation to the length of a metatarsal bone, the relationship with the first metatarsal (1+) was most frequent; it was seven-fold higher compared to the other variants. On the contrary, the variant 3+ was least frequent in the presence of the os peroneum. CONCLUSIONS The study presents a statistically significant relationship between the presence of the os peroneum and the length of the first metatarsal bone. Potentially, this is one of the causes of forefoot pain in relation to the os peroneum development and anatomical connections in this area.