František Mareš a úloha citu v procesu filosofického poznávání

ZELENKA, Tomáš. František Mareš a úloha citu v procesu filosofického poznávání. In Povaha súčasnej filozofie a jej metódy 2015, 19.-20. 3. 2015, Bratislava. 2015.

Základní údaje

• Originální název: František Mareš a úloha citu v procesu filosofického poznávání
• Název anglicky: František Mareš and the Task of Sense in the Process of Philosophical Knowledge
• Autoři: ZELENKA, Tomáš (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Povaha súčasnej filozofie a jej metódy 2015, 19.-20. 3. 2015, Bratislava, 2015.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
• Stát vydavatele: Slovensko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/15:00083831
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: František Mareš, intuice, vitalismus, idealismus, pozitivismus, česká filosofie
• Klíčová slova anglicky: František Mareš; intuition; vitalism; idealism; positivism; Czech philosophy
• Štítky: mzok, rivok

Anotace

Český filosof František Mareš (1857-1942) vychází z Kantovy epistemologie, v jejímž duchu omezuje oblast rozumového poznání na lidskou zkušenost. Toto omezení má podle Mareše mít vždy na paměti přírodní věda. Vědou však nezachycujeme celou skutečnost, je možné ještě další poznání, které se však již neděje rozumem, nýbrž citem. Cit náleží k lidskému subjektu, jímž je duše (empirii přímo nepřístupná a projevující se právě v citu). Citem zaujímáme postoje a hodnotíme, teprve na základě hodnocení jsme schopni rozpoznávat ve světě účely – stopy životní síly, světového činitele. Citem poznáváme také svobodu, jež je předpokladem mravnosti. Transcendentní mravní zákon je podle Mareše ideou, k níž svět a lidstvo spěje, přibližuje se jí rozvojem kultury na mravním základě, zejména v náboženství.

Anotace anglicky

Czech philosopher František Mareš (1857-1942) is based on Kant's epistemology, in whose spirit restricts the rational understanding of the human experience. This limitation is by Mareš always bear in mind of the natural science. But science does not capture the whole reality, further knowledge is possible, which is already not happening by reason, but is happening by sense. Senses belong to the human subject, which is the soul (empirically directly inaccessible and which is manifested even in sentiment). By sense we posture mindsets and we evaluate, but only on the basis of the evaluation we are able to recognize in the world of purposes - traces of the life force, global actor. By sense we also recognize the freedom that is a prerequisite for morality. Transcendent moral law is where, according to Mareš idea the world and humanity is heading, idea to which the humanity and the world is approaching by development of culture (based on moral grounds), especially in religion.

Návaznosti

• MUNI/A/1153/2014, interní kód MU: Název: Soudobé problémy a minulé podoby filozofické diskuse

Investor: Masarykova univerzita, Soudobé problémy a minulé podoby filozofické diskuse, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty