D 2015

Využití tematických informací ze starých map

RUSSNÁK, Jan, Zdeněk STACHOŇ a Milan KONEČNÝ

Základní údaje

Originální název

Využití tematických informací ze starých map

Název česky

Využití tematických informací ze starých map

Autoři

Vydání

Olomouc, Sborník abstraktů z 21. kartografické konference, s. 55-55, 2015

Nakladatel

Kartografická společnost ČR

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

Zemský magnetismus, geodesie, geografie

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Odkazy

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

ISBN

978-80-260-8586-7

Klíčová slova česky

staré mapy, geografická data, Alois Chytil

Štítky

Změněno: 19. 3. 2018 11:08, Ing. Nicole Zrilić

Anotace

V originále

Staré mapy jsou hodnotným zdrojem historických informací a dat. Ve srovnání s kronikami, matrikami, adresáři či sčítáními lidu jsou mapy unikátní právě díky své prostorové složce. Tyto tištěné záznamy však mohou doplňovat atributová data znázorněná na starých mapách z téhož období a umožnit tak komplexnější pohled na danou problematiku. Například studium censu tak v kombinaci se starou mapou nabízí současně i představu o prostorové distribuci populace. Tento příspěvek se zabývá rekonstrukcí historických reálií se snahou najít souvislosti mezi dávnými událostmi a současnou situací na stejných lokacích. Jedním z nejčastějších využití starých map je právě srovnání období na mapě a dnes, přičemž jedněmi z nejčastějších analýz jsou změny využití krajiny, jakými jsou rozsahy lesů, změna říční sítě nebo růst měst. Tištěné negrafické záznamy však mohou na totéž téma zároveň nabídnout i jiný pohled. Řada map z druhé poloviny 19. a začátku 20. století je charakteristická precizní reprezentací nejrůznějších socio-ekonomických skutečností. Jedním z autorů takových map byl i Alois Chytil (1877 - 1949). Český redaktor, vydavatel adresářů a místopisů a kartograf vytvořil v roce 1906 (7) Národností mapu Moravy, která kromě samotných národností a počtů obyvatel detailně zachycuje i tehdejší školství, průmysl, zemědělství či finanční instituce. Mapa se později stala i přílohou k vyčerpávajícímu podrobnému Chytilovu místopisu Československé republiky, který vyšel poprvé v roce 1922 a nově pak i 1929. Na základě informací z Národnostní mapy byla vytvořena databáze popisující situaci na jižní Moravě na počátku 20. století. Srovnání počtů obyvatel či národností je poměrně snadné. Snahou však bylo hledat i fakta a souvislosti, které nejsou v mapě uvedeny přímo. Na základě údajů z mapy při srovnání se situací dnes jsou popsány historické reálie, jako jsou změny národnostního složení na jižní Moravě během 20. století, transformace zemědělství či rozdílná distribuce škol. Aby bylo v daném případě rozuměno, proč mapy ukazují právě to, co ukazují, je pro studium historických konsekvencí nezbytné znát historický kontext.

Návaznosti

DF11P01OVV003, projekt VaV
Název: TEMAP - Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR: metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví (Akronym: TEMAP)
Investor: Ministerstvo kultury ČR, Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR : metodika a software pro ochranu a využití děl národního kartografického dědictví.