J 2015

Na alasech Jakutska

KOLEJKA, Jaromír

Základní údaje

Originální název

Na alasech Jakutska

Název česky

Na alasech Jakutska

Název anglicky

On alas lakes of Yakutia

Vydání

Země a cesty, Brno, Zeměpisné sdružení, 2015, 1214-083X

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

40101 Agriculture

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Pedagogická fakulta

Klíčová slova česky

alas, permafrost, Jakutsko, vývoj, zemědělské využití

Klíčová slova anglicky

alas, permafrost, Yakutia, development, agricultural use
Změněno: 10. 10. 2015 22:33, prof. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc.

Anotace

V originále

Alasy vznikají degradací trvale zmrzlé půdy. Představují nehluboké (do 20 m), zpravidla bezodtoké pánve oválného tvaru.Typická je přítomnost jezera v nejnižší části alasu. Mnoho let pak bezodtoké jezero vysychá. V půdě je však mnoho solí z rozpuštěných zemin a stromy dno nově vzniklé pánve jen obtížně kolonizují. To tak zůstává otevřené pro traviny. Jakuti se rozptýlili po alasových pánvích nedlouho po svém příchodu a vytvořili rodová společenstva vztažená vždy ke konkrétnímu alasu či skupině alasů. Orná půda vznikala na rozvodích po vyklučení lesa. Ostranění lesa nezpůsobilo degradaci permafrostu díky izolačnímu účinku vysetého porostu. Po rozpadu SSSR část polí zarostla bylinami, ovšem větší část nadále slouží zemědělství jako orná půda či jako kulturní louky. Přestože se za Sovětského svazu mnoho Jakutů přestěhovalo do obcí podél silnic či do několika měst, jakutský venkov stále platí za tu správnou ukázku optimálního životního stylu.

Anglicky

Alasy vznikají degradací trvale zmrzlé půdy. Představují nehluboké (do 20 m), zpravidla bezodtoké pánve oválného tvaru.Typická je přítomnost jezera v nejnižší části alasu. Mnoho let pak bezodtoké jezero vysychá. V půdě je však mnoho solí z rozpuštěných zemin a stromy dno nově vzniklé pánve jen obtížně kolonizují. To tak zůstává otevřené pro traviny. Jakuti se rozptýlili po alasových pánvích nedlouho po svém příchodu a vytvořili rodová společenstva vztažená vždy ke konkrétnímu alasu či skupině alasů. Orná půda vznikala na rozvodích po vyklučení lesa. Ostranění lesa nezpůsobilo degradaci permafrostu díky izolačnímu účinku vysetého porostu. Po rozpadu SSSR část polí zarostla bylinami, ovšem větší část nadále slouží zemědělství jako orná půda či jako kulturní louky. Přestože se za Sovětského svazu mnoho Jakutů přestěhovalo do obcí podél silnic či do několika měst, jakutský venkov stále platí za tu správnou ukázku optimálního životního stylu.