a 2015

Vliv různých běžeckých povrchů na příjem kyslíku u vytrvalostních běžců

RŮŽIČKOVÁ, Jaroslava, Jan NOVOTNÝ, Martina BERNACIKOVÁ, Tomáš KALINA, Miriam KALICHOVÁ et. al.

Základní údaje

Originální název

Vliv různých běžeckých povrchů na příjem kyslíku u vytrvalostních běžců

Název anglicky

The influence of run surfaces on oxygen intake in long-distance runners

Autoři

RŮŽIČKOVÁ, Jaroslava (203 Česká republika, garant, domácí), Jan NOVOTNÝ (203 Česká republika, domácí), Martina BERNACIKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Tomáš KALINA (203 Česká republika, domácí) a Miriam KALICHOVÁ (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Konference České společnosti tělovýchovného lékařství a České revmatologické společnosti, 2015

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

Sport a aktivity volného času

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14510/15:00084221

Organizační jednotka

Fakulta sportovních studií

ISSN

Klíčová slova česky

ekonomika běhu, běžecký povrch

Klíčová slova anglicky

running economy; running surface
Změněno: 15. 3. 2017 11:01, prof. MUDr. Jan Novotný, CSc.

Anotace

V originále

Cílem této studie bylo porovnat ekonomiku běhu (pomocí příjmu kyslíku) u vytrvalostních běžců na třech různých površích (asfalt, škvára a tartan). Na studii se podílelo třicet českých vytrvalců (věk: 25,1±4,3 let, výška 183,2±7,4 cm, hmotnost 72,4 ±6,0 kg, BMI: 22,5±1,4 a VO2max 65,8±5,2 ml•min•kg-1). Všichni běželi ve stejném typu obuvi. Příjem kyslíku jsme měřili bezdrátovým analyzátorem vzduchu Oxygen Mobile (Viasis) na každém povrchu u následujících rychlostí: 10, 12, 14 a 16 km•h-1. Rozdíly příjmu kyslíku byly hodnoceny za použití parametrické analýzy rozptylu (ANOVA) opakovaných měření a následného post-hoc Tukeyho HSD testu. Našli jsme signifikantní rozdíly mezi asfaltem a škvárou u 12, 14 a 16 km•h-1. A dále mezi tartanem a škvárou při rychlosti 12 km•h-1. Na tartanu byly zaznamenány hodnoty příjmu kyslíku při rychlosti 10 km•h-1: 35,2±2,8 ml•min•kg-1; 12 km•h-1: 41,0±3,4 ml•min•kg-1; 14 km•h-1: 47,8±4,2 ml•min•kg-1 a 16 km•h-1: 54,2±4,9 ml•min•kg-1; na škváře při rychlosti 10 km/h: 36,2±3,6 ml•min•kg-1; 12 km•h-1: 42,5±3,9 ml•min•kg-1; 14 km•h-1: 49,5±5,4 ml•min•kg-1; 16 km•h-1: 56,1±6,8 ml•min•kg-1 a na sfaltu při rychlosti 10 km•h-1: 35,0±3,7 ml•min•kg-1; 12 km•h-1: 39,8±4,0 ml•min•kg-1; 14 km•h-1: 46,3±5,1 ml•min•kg-1 a 16 km•h-1: 53,5±4,8 ml•min•kg-1. Nejnižší hodnoty příjmu kyslíku byly zaznamenáty na asfaltu. Asfalt je pravděpodobně nejvýhodnější povrch z pohledu příjmu kyslíku, resp. energetické náročnosti pro běžce.

Anglicky

By measuring the oxygen intake of race runners during their running in field with speeds 10, 12, 14 and 16 km/h we found the lowest energy output on asfalt, and the highes on cinder. Medium oxygen intake was on tartan.