2014
O tema do trauma em Comissao das Lágrimas de António Lobo Antunes e Estacao das Chuvas de José Eduardo Agualusa
ŠPÁNKOVÁ, SilvieZákladní údaje
Originální název
O tema do trauma em Comissao das Lágrimas de António Lobo Antunes e Estacao das Chuvas de José Eduardo Agualusa
Název česky
Trauma v románu Comissao das Lágrimas Antónia Loba Antunese a Estacao das Chuvas Josého Eduarda Agualusy
Název anglicky
Trauma in Comissao das Lagrimas by António Lobo Antunes and in Estacao das Chuvas by José Eduardo Agualusa
Autoři
ŠPÁNKOVÁ, Silvie (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Études Romanes de Brno, Brno, Masarykova univerzita, 2014, 1803-7399
Další údaje
Jazyk
portugalština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
Písemnictví, masmedia, audiovize
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/14:00084574
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
portugalský román; angolský román; trauma a násilí; postkolonialismus; dějiny a fikce
Klíčová slova anglicky
Portuguese novel; Angolan novel; violence and trauma; post-colonialism; history and fiction
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 21. 3. 2016 09:07, Mgr. Vendula Hromádková
V originále
O objetivo do presente ensaio consiste na abordagem comparativa de dois romances que, pela sua temática e questoes levantadas, podem ser considerados pós-coloniais: um romance recente de António Lobo Antunes (Comissao das Lágrimas, 2011) e um romance de José Eduardo Agualusa (Estacao das Chuvas, 1995). Os dois romances de dois romancistas aclamados concentram-se na época turbulenta do pós-independencia de Angola, focando especialmente as questoes do poder e da identidade. Partindo da problemática da relacao entre a história e a ficcao (H. White, L. Doležel etc.), propomo-nos a verificar, nestas duas obras, como a representacao literária, para além de aprofundamento e/ou subversao do discurso historiográfico, pode transmitir, numa visao distópica, um profundo abalo emocional, um estado de choque e trauma inexprimíveis em qualquer discurso suposto objetivo e fatual.
Česky
Cílem příspěvku je srovnání dvou románů, které by vzhledem ke své tematice a ideologii mohly být považovány za postkoloniální: románu Comissao das Lágrimas portugalského spisovatele Antónia Loba Antunese a románu Estacao das Chuvas angolského autora Josého Eduarda Agualusy. Oba romány jsou zasazeny do období po vyhlášení nezávislosti v Angole, přičemž zdůrazňují otázku moci, násilí a identity. Na základě problematiky vztahu dějin a fikce (H. White, l. Doležel aj.) se analyzují způsoby literárního zpracování stresu a traumat, jež nemohou být se stejnou intenzitou a emotivním nábojem vyjádřeny v domněle objektivním, faktografickém diskursu.
Anglicky
The aim of this essay is to compare two novels which could be, due to their thematic and ideology, considered postcolonial: a novel by António Lobo Antunes (Comissao das Lágrimas, 2011) and a novel by José Eduardo Agualusa (Estacao das Chuvas, 1995). The two novels focus on the Angolan post-independence period, pointing out the problems of power, violence and identity. Based on a relation between history and fiction (H. White, L. Doležel etc.), our text pretends to show how the literary representation reflects, in a distopic view, emotional stress and trauma which could not be expressed in a supposedly objective and factual discourse.
Návaznosti
MUNI/A/1106/2014, interní kód MU |
|