2015
Fenomen svjazi literaturovedenija i literaturnogo tvorčestva: Jevgenij Ljackij i Jevgenij Vodolazkin na kontekstuaĺnom fone
POSPÍŠIL, IvoZákladní údaje
Originální název
Fenomen svjazi literaturovedenija i literaturnogo tvorčestva: Jevgenij Ljackij i Jevgenij Vodolazkin na kontekstuaĺnom fone
Název česky
Fenomén vztahu mezi literární vědou a literární tvorbou: Jevgenij Ljackij a Jevgenij Vodolazkin na kontextovém pozadí
Název anglicky
The Phenomenon of the Relation between Literary Criticism and Literary Creation: Evgeny Lyatsky and Evgeny Vodolazkin at the Contextual Background
Autoři
POSPÍŠIL, Ivo (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
1. vyd. Voroněž, Universalii russkoj literatury 6. Sbornik statej, od s. 227-244, 18 s. 2015
Nakladatel
Izdateĺsko-poligrafičeskij centr „Naučnaja kniga“
Další údaje
Jazyk
ruština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
Písemnictví, masmedia, audiovize
Stát vydavatele
Rusko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/15:00084822
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-5-4446-0570-7
Klíčová slova česky
Vztah literární vědy a literární tvorby; Jevgenij Ljackij; Jevgenij Vodolazkin; Miloš Urban
Klíčová slova anglicky
Relation between literary criticism and literary creation; Evgeny Lyatsky; Evgeny Vodolazkin; Miloš Urban
Štítky
Změněno: 23. 3. 2016 23:31, PaedDr. Lenka Odehnalová, Ph.D.
V originále
Avtor staťji analizirujet svjaz nauki i iskusstva na primere Evgenija Ljackogo i Evgenija Vodolazkina i ich romanov Tundra (1925) Lavr (2014). U nich oboich, odnako, projavljajetcja to‚ što tipično imenno dlja russkoj literatury v celom‚ no poraziteľno i v eto vremja: poiski novoj russkoj identičnosti - nacionaľnoj i gosudarstvennoj, a takže poiski novogo priznanija Rossiji i rossijan. Neľzja skazať‚ čto Miloš Urban dalek ot etogo napravlenija‚ xotja jego poiski kasajutsja ne toľko češskoj naciji i istoriji‚ no i Centraľnoj Jevropy‚ Jevropy v celom‚ religiji‚ christianstva‚ iskusstva, no v slučaje Jev. Vodolazkina‚ tože stremjaščegosja k boleje obščim‚ boleje otvlečennym kategorijam‚ obrazujetcja i novaja modeľ russkogo vzgljada na prošloje i nastojaščeje ne toľko Rossiji.
Česky
Autor přítomného článku analyzuje spojení mezi vědou obecně a uměním na příkladu Jevgenije Ljackého a Jevgenije Vodolazkina a jejich románu Tundra (1925) and Lavr (2014). V obou výtvorech je tento jev manifestován, což je typické pro ruskou literaturu obecně, ale - překvapivě – dokonce i dnes hledání nové ruské identity – jak národní, tak státní - a také hledání nové mise Ruska a Rusů. Je těžké říci, že český spisovatel Miloš Urban je právě tomuto proudu vzdálený, ačkoli jeho pokusy se týkají nejen českého národa a jeho dějin, ale střední Evropy obecně, náboženství, křesťanství, umění; ale v případě J. Vodolazkina, jenž také cílí na kategorii obecnější, se utváří nový model ruského vidění minulosti a přítomnosti, ale nejen jeho.
Anglicky
The author of the present article analyses the connection of science in general and art at the example of Eugene Lyatsky and Eugene Vodolazkin and his novels Tundra (1925) and Lavr (2014). In the creations of both of them the phenomenon is being manifested which is typical of Russian literature in general, but – surprisingly - even at that time: the search for new Russian identity – both national and state - and also the search for a new mission of Russia and that of the Russians. It is hard to say that the Czech writer Miloš Urban is very distant from this very stream though his attempts concern not only the Czech nation and its history, but also Central Europe in general, religion, Christianity, art; but in case of E. Vodolazkin who also aims at more general, more abstract categories, a new model of the Russian vision of the past and the present of Russia is being formed, but not only this.