2015
Aksiologičeskij fenomen v „neistoričeskom romane“ Jevgenija Vodolazkina „Lavr“
POSPÍŠIL, IvoZákladní údaje
Originální název
Aksiologičeskij fenomen v „neistoričeskom romane“ Jevgenija Vodolazkina „Lavr“
Název česky
Aksiologický fenomén v "nehistorickém románu" Jevgenije Vodolazkina Lavr
Název anglicky
Axiological phenomenon in the „non-historical novel“ by Yevgeni Vodolazkin's Lavr
Autoři
POSPÍŠIL, Ivo (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
V Tribuni EU vydání první. Brno, Revitalizace hodnot: umění a literatura II, od s. 591-601, 11 s. 2015
Nakladatel
Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Další údaje
Jazyk
ruština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
Písemnictví, masmedia, audiovize
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/15:00085051
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-263-0909-3
Klíčová slova česky
Axiologické aspekty; „nehistorický román“; revitalizace; církevní slovanština jako nástroj estetického působení; prostupování časových vrstev; anulování času; středověká funkce času; axiologická role středověkých textů krásné literatury
Klíčová slova anglicky
Axiological aspects; „non-historical novel“; revitalization; Old Church Slavonic as a tool of aesthetic effect; permeation of temporal layers; annulment of time; the medieval function of time; the axiological role of medieval literary texts
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 29. 2. 2016 08:26, Mgr. Vendula Hromádková
V originále
Avtor nastojaščej staťji opisyvajet poetologičeskije čerty „neistoričeskogo romana“ Jevgenija Vodolazkina (rožd. 1964) Lavr (2013, 2014)‚ vkľučaja aksiologičeskuju roľ cerkovnoslavjanskogo jazyka kak orudija revitalizacii srednevekovych koncepcij vremeni i perepletenija vremennych planov slojev‚ veduščich v konečnom sčete k annulirovaniju vremeni kak poznavateľnoj kategorii. Estetičeskije i aksiologičeskije funkcii srednevekovych chudožestvennych tekstov demonstrirujut puť čeloveka i večnosť. Specifičeskij „neistoričeskij roman“ – odin iz žanrovych tipov‚ kotoryj eksperimentirujet s obrazcami istoričeskogo i istoriosofičeskogo romanov‚ parazitiruja na nich‚ odnovremenno‚ transformiruja i modificiruja ich. V dannyj moment etoj žanrovoj tendencii v buduščem trudno točno predskazať.
Česky
Autor přítomné stati líčí poetologické rysy „nehistorického románu“ Jevgenije Vodolazkina (1964) Lavr (2013, 2014)‚ včetně axiologické role církevní slovanštiny jako nástroje revitalizace středověkých koncepcí času a prostupování časových vrstev, jež nakonec vedou k anulování času jako gnoseologické kategorie. Estetické a axiologické funkce středověkých textů krásné literatury demonstrují cestu člověka do věčnosti. Specifický „nehistorický román“ je jedním z žánrových typů, jež experimentuje se vzorci historického a historiosofického románu, parazituje na nich a současně je transformuje a modifikuje. V daný moment lze budoucnost této žánrové tendence jen stěží předvídat.
Návaznosti
MUNI/A/1125/2014, interní kód MU |
|