MIKULOVÁ, Jana. Verbs introducing direct speech in Late Latin texts. Graeco-Latina Brunensia, Brno: Masarykova univerzita, 2015, roč. 20, č. 2, s. 123-143. ISSN 1803-7402.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Verbs introducing direct speech in Late Latin texts
Název česky Slovesa uvozující přímou řeč v pozdně latinských textech
Autoři MIKULOVÁ, Jana (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání Graeco-Latina Brunensia, Brno, Masarykova univerzita, 2015, 1803-7402.
Další údaje
Originální jazyk angličtina
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 60202 Specific languages
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW Digitální knihovna FF MU
Kód RIV RIV/00216224:14210/15:00085293
Organizační jednotka Filozofická fakulta
Klíčová slova česky přímá řeč; gramatikalizace; pozdní latina; uvozující výraz; citace
Klíčová slova anglicky direct speech; grammaticalization; Late Latin; quotation; quotative marker
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnila: Mgr. Jana Mikulová, Ph.D., učo 12911. Změněno: 16. 2. 2018 17:05.
Anotace
This paper examines means for introducing direct speech in selected Late Latin texts with a focus on verbal ones. The most frequently used verbs are dicere in finite forms, ait and the present participle dicens. The introducers inquit, ait and dicens show signs of at least incipient stages of grammaticalization. Ait is almost completely reserved for introducing direct speech, inquit was already specialized in introducing direct speech in Classical Latin. Dicens often follows another finite verb of speech in the introductory clause, which results in more or less redundant introducing construction. It seems that ait and dicens are progressive at the expense of inquit, which decreases in frequency of use in comparison to Classical Latin. The examined texts show a tendency to place introducing verbs before direct speech, which is manifested by inquit inserted into direct speech, often combined with another verb of speech placed before the direct speech. Individual texts differ in various aspects, but the correlation with the choice of introducing verbs cannot be proved unambiguously.
Anotace česky
V tomto článku se zkoumají zejména slovesné prostředky pro uvozování přímé řeči ve vybraných pozdně latinských textech. Nejčastěji se používají určité tvary slovesa dicere, sloveso ait a participium dicens. Slovesa inquit, ait a dicens vykazují znaky přinejmenším počátečních stádií gramatikalizace. Ait je téměř zcela specializováno na uvozování přímé řeči, inquit bylo specializováno na uvozování přímé řeči již v klasické latině. Dicens se často kombinuje s jiným slovesem mluvení v uvozující větě a vznikají tak více či méně redundantní uvozující konstrukce. Zdá se, že ait a dicens jsou progresivní na úkor inquit, jehož četnost v porovnání s klasickou latinou klesá. V textech je patrná tendence umisťovat uvozující prostředky před přímou řeč, což ukazuje tendence inquit kombinovat se s jiným slovesem mluvení, které před přímou předchází. Jednotlivé texty se liší v různých aspektech, nelze však jednoznačně prokázat souvislost s volbou slovesa uvozujícího přímou řeč.
VytisknoutZobrazeno: 26. 10. 2020 15:12