Bournův mýtus: akční film pohybu

KOKEŠ, Radomír D. Bournův mýtus: akční film pohybu. Iluminace. Praha: Národní filmový archiv, 2015, roč. 27, č. 3, s. 51-93. ISSN 0862-397X.

Základní údaje

• Originální název: Bournův mýtus: akční film pohybu
• Název anglicky: The Bourne Supremacy: An Action Film of Movement
• Autoři: KOKEŠ, Radomír D. (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Iluminace, Praha, Národní filmový archiv, 2015, 0862-397X.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: Písemnictví, masmedia, audiovize
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Elektronická verze článku, jež byla veřejně zpřístupněna časopisem Iluminace
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/15:00086170
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova anglicky: film analysis; film history; action cinema; film narration; film trilogy; film sequel; Hollywood; proces of storytelling
• Štítky: rivok

Anotace

Analytická studie „Bournův mýtus: akční film pohybu“ prokazuje, pomocí jakých postupů a dostředivých taktik proces vyprávění Bournova mýtu přehledně a srozumitelně vede diváckou pozornost navzdory členitosti sítě poskytovaných informací a rychlosti jejich poskytování. Využívá k tomu soustavně vnitřní logiku rozdělení na čtyři bloky, kdy sice motivy prvního umožňují rozvíjení druhého a třetího, ale navracejí se až ve čtvrtém. Každý z bloků přitom zapojuje odlišný model práce s informacemi a odlišný kompoziční postup, díky čemuž se hektický systém díla únavně neopakuje, nýbrž postupně spirálovitě rozvíjí. Na pozadí špionážních her, ostrých akčních střetů a cestování po celém světě nakonec při srovnání začátku a konce snímek nenápadně dospěje k veskrze intimnímu motivu vnitřního smíření hrdiny. Řídícím konstrukčním principem systému díla jako celku přitom zůstává úsilí o zpřítomňování zprostředkovávaných informací i probíhající akce. Vysvětlené systémové rysy Bournova mýtu byly v závěru studie vztaženy k třem obecnějším rámcům. Zaprvé se je vysvětlen vztah k celé bournovské trilogii, kdy každý další její film promyšleně rozvíjí postupy toho předchozího. Zadruhé je Bournův mýtus podchycen na pozadí estetických norem akčního filmu z let 2002-2008, vůči nimž se bournovská trilogie jeví být narativně i stylisticky progresivní. A nakonec, zatřetí, jsou rozebírané vlastnosti Bournova mýtu vztaženy k analyticky vypozorované tradici tzv. akčních filmů pohybu, jež se podle argumentace této studie rozvíjí přinejmenším od třicátých let minulého století a vůči níž se bournovská trilogie spíše než jako radikálně revoluční ukazuje být především promyšleně evoluční.

Anotace anglicky

The analytical study demonstrates how the process of storytelling in the film employs techniques and centripetal tactics in order to lead the viewer’s attention in a comprehensive and intelligible way despite the complex network of information provided by the film and their rapid presentation. In doing so, it uses an inner logic of splitting the narrative into four blocks, within which the motifs of the first allow for the development of the second and third but return only in the fourth. Each block employs a different model of work with information and different techniques of composition, thanks to which the hectic system of the work does not repeat itself in a tiresome way, but rather develops in a spiral. A comparison of the beginning and ending of the film reveals that the film, on the background of spy games, action clashes and travelling around the world, approaches the largely intimate motif of inner reconciliation. The dominant construction principle of the system of the work is the effort to present the information provided by the film and ongoing action as taking place at present. In its concluding part, the study relates the explicated systemic traits of The Bourne Supremacy to three more general frameworks. Firstly, the relation of the film to the trilogy is explained, claiming that every new film in the series develops the techniques of the preceding one. Secondly, The Bourne Supremacy is assessed from the perspective of aesthetic norms of action films in the period 2002–2008, against which the Bourne trilogy seems to be narratively and stylistically progressive. Thirdly, the features of the trilogy analyzed in the study are related to analytically inferred tradition of the so-called action films of motion, which according to this study has been developing at least since the 1930s and against which the Bourne trilogy appears thoughtfully evolutional rather than radically revolutionary.

Návaznosti

• MUNI/A/1172/2014, interní kód MU: Název: Česká kinematografie a proces kulturního transferu

Investor: Masarykova univerzita, Česká kinematografie a proces kulturního transferu, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty