2014
Nastava istorije jezika Srba, Hrvata, Bošnjaka i Crnogoraca za studente južnoslovenskih filologija i balkanistike u Brnu – problemi i izazovi
KREJČÍ, PavelZákladní údaje
Originální název
Nastava istorije jezika Srba, Hrvata, Bošnjaka i Crnogoraca za studente južnoslovenskih filologija i balkanistike u Brnu – problemi i izazovi
Název česky
Výuka dějin jazyka Srbů, Chorvatů, Bosňáků a Černohorců pro studenty jihoslovanských filologií a balkanistiky - problémy a výzvy
Název anglicky
History of teaching the language of Serbs, Croats, Bosniaks and Montenegrins for students of South Slavonic philologies and Balkan studies in Brno - problems and challenges
Autoři
KREJČÍ, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Slavistika, Beograd, Slavističko društvo Srbije, 2014, 1450-5061
Další údaje
Jazyk
srbština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60202 Specific languages
Stát vydavatele
Srbsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/14:00086240
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
srbský jazyk; chorvatský jazyk; bosňácký/bosenský jazyk; výuka dějin jihoslovanských jazyků
Klíčová slova anglicky
Serbian language; Croatian language; Bosniak/Bosnian language; history of South Slavonic languages teaching
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 20. 1. 2019 09:44, Mgr. Pavel Pilch, Ph.D.
V originále
Članak uspoređuje različite načine opisa istorije jezika Srba, Hrvata, Bošnjaka i Crnogoraca, odnosno sociolingvističke problematike s tim u vezi, kako su prikazani u uvodnim glavama nekih gramatika srpskog, hrvatskog i bošnjačkog jezika. U analiziranim gramatikama možemo primetiti sledeće: manje više isti pogled preobladava na klasifikaciju južnoslovenskih jezika; što se tiče predstandardnog razdoblja, razlikuju se uglavnom pogledi u bošnjačkoj gramatici; najviše neslaganja u svim gramatikama ima oko interpretacije događaja iz XIX i XX veka. Ovi zaključci služe kao ilustracija poteškoća s kojima se suočavaju nastavnici istorije južnoslovenskih jezika i studenti južnoslovenskih filologija i balkanistike na Masarikovom univerzitetu u Brnu, Češka.
Česky
Článek srovnává různé způsoby popisu dějin jazyka Srbů, Chorvatů, Bosňáků a Černohorců, respektive sociolingvistické problematiky s tím spojené, jak je uvádějí úvodní kapitoly některých mluvnic srbského, chorvatského a bosenského jazyka. V analyzovaných gramatikách jsme zjistili toto: víceméně totožný pohled převládá na klasifikaci jihoslovanských jazyků; pokud jde o předstandardní období, odlišné jsou především názory a interpretace v bosňácké gramatice; největší nesoulad je v analyzovaných gramatikách patrný u interpretací událostí z 19. a 20. století. Tyto závěry slouží jako ilustrace obtíží, s nimiž se setkávají vyučující dějin jihoslovanských jazyků a rovněž studenti jihoslovanských filologií a balkanistiky na Masarykově univerzitě v Brně, Česko.
Anglicky
The paper compares different ways of description of the language history of the Serbs, Croats, Bosniaks and Montenegrins, and sociolinguistic issues in this regard, as shown in the introduction of some grammars of Serbian, Croatian and Bosnian languages. In the analyzed grammars we can be observe the following: more or less the same view on classification of South Slavic languages; as far as the pre-standard period, views differ mainly in the Bosniak grammar; most disagreements in all grammars appear in connection with interpreting the events of the nineteenth and twentieth centuries. These findings illustrate the difficulties faced by the teachers and students of the history of South Slavic philologies and Balkan studies at Masaryk University in Brno, Czechia.