Konstrukce obrazu Lichtenštejnského knížecího domu v moravské památkové péči

KNOZ, Tomáš a Vojtěch DRAŠNAR. Konstrukce obrazu Lichtenštejnského knížecího domu v moravské památkové péči. In Knoz, Tomáš. Časopis Matice moravské. Brno: Matice moravská, 2015, s. 95-132. ISBN 978-80-87709-12-2.

Základní údaje

• Originální název: Konstrukce obrazu Lichtenštejnského knížecího domu v moravské památkové péči
• Název anglicky: The Construction of the Image of Princely House Liechtenstein in the moravian Culture Heritage
• Autoři: KNOZ, Tomáš (203 Česká republika, garant, domácí) a Vojtěch DRAŠNAR (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Brno, Časopis Matice moravské, od s. 95-132, 38 s. 2015.
• Nakladatel: Matice moravská

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/15:00081530
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-87709-12-2
• ISSN: 0323-052X
• Klíčová slova česky: Morava; Rakousko; šlechta; Lichtenšteinové; zámky; architektura
• Klíčová slova anglicky: Moravia; Austria; Nobility; House Liechtenstein; Chateau; Architecture
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Cílem předkládaného příspěvku je pokusit se podat charakteristiku dvou typů novodobé rekonstrukce a redefinice prezentace knížecího domu Lichtenštejnů. Lichtenštejnové v období raného novověku dlouhodobě a důsledně pracovali s konstrukcí vlastního obrazu zakotvenému v architektuře a umělecké podobě vlastních zámeckých sídel. Od 19. století musel být zámek jako místo rodové paměti nově definován a dlouhé dějiny rodu musely být prezentovány novým způsobem. Předkládaná stať se pokouší o vymezení dvou modů uvedené prezentace. Prvním z nich je vytvoření novodobé lichtenštejnské sebeprezentace „dlouhého trvání“ rodu prostřednictvím „historizace“ a „muzealizace“ zámeckého sídla v 19. a na počátku 20. století, a to především na příkladu Hradu Liechtenstein v Dolních Rakousích a zámku Lednice na jižní Moravě. Druhá část předkládaného textu se na příkladů zámků Bučovice a Lednice zabývá novou konstrukcí obrazu Lichtenštejnů podávaných od roku 1918, resp. od roku 1945 prostřednictvím orgánů památkové péče, otevírajících lichtenštejnská sídla široké veřejnosti a konstruující obraz rodu v souladu s dobovými ideovými a odbornými principy.

Anotace anglicky

The goal of the present contribution is to characterize two types of Early Modern reconstruction and redefinition of the presentation of the House of Liechtenstein. In the Early Modern Period the Liechtensteins consistently reconstructed their own image based on the architecture and artistic form of their own princely residences. From the 19th century onwards, the chateau as the place of family memory had to be redefined and the long history of the family likewise required new representation. The present article attempts to delimit two modes of the above presentation. The first of them contains the creation of the early modern self-presentation of the Liechtensteins of the longue durée of the family through the historization and musealization of the chateau residence in the 19th and the early 20th century using the examples of the Liechtenstein Castle in Lower Austria and the Lednice Chateau in south Moravia. The second part of the text manifests the construction of a new image of the Liechtensteins using the examples of the chateaus of Bučovice and Lednice. It focuses on the period after 1918 and then after 1945 when the organs of care of the national monuments opened the Liechtenstein residences to wider public and constructed the image of the family in congruence with contemporary ideological and scholarly principles.

Návaznosti

• GB14-36521G, projekt VaV: Název: Centrum pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů ve středoevropských dějinách: obraz, komunikace, jednání