2015
Myokarditidy – etiologie, klinický obraz a diagnostika
KREJČÍ, JanZákladní údaje
Originální název
Myokarditidy – etiologie, klinický obraz a diagnostika
Název anglicky
Myocarditis - etiology, clinical manifestation and diagnostics
Autoři
KREJČÍ, Jan (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Kardiológia pre prax, Bratislava, SAMEDI, 2015, 1336-3433
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30201 Cardiac and Cardiovascular systems
Stát vydavatele
Slovensko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14110/15:00086453
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova anglicky
myocarditis; clinical manifestation; non-invasive diagnostics; endomyocardial biopsy
Štítky
Změněno: 5. 2. 2016 13:32, Ing. Mgr. Věra Pospíšilíková
V originále
Myokarditida je zánětlivé postižení srdečního svalu, které má nejčastěji virovou etiologii s možným spolupodílem imunitních a autoimunitních mechanismů. Myokarditida je pokládána za nejčastější příčinu vzniku dilatační kardiomyopatie. Manifestuje se obvykle srdečním selháním, arytmickými příznaky nebo bolestmi na hrudi. Nejdůležitější neinvazivní vyšetřovací metodou je magnetická rezonance, zlatým standardem diagnostiky je invazivní vyšetření myokardu pomocí endomyokardiální biopsie. Ve značné části případů s poruchou systolické funkce levé komory dochází spontánně k její úpravě, proto je vhodné odsunout zásadní terapeutická rozhodnutí o 3-6 měsíců po stanovení diagnózy.
Anglicky
Myocarditis is an inflammatory disease of the cardiac muscle most frequently caused by viral etiology with possible contribution of immune and autoimmune mechanisms. Myocarditis is considered to be the most common cause of dilated cardiomyopathy. Typical manifestation is heart failure, arrhythmias or chest pain. The most important non-invasive diagnostic method is magnetic resonance imaging; however the golden standard of diagnosis is an invasive method - endomyocardial biopsy. In a significant number of cases with impaired left ventricular systolic function recovery occurs spontaneously, and therefore it is appropriate to postpone any key therapeutic decisions by about 3-6 months after diagnosis.