MELOUNOVÁ, Markéta. Quid enim maius, quid sanctius imperiali est maiestate? In KLOKNER, Tomáš a Lukáš RYBÁR. Historické štúdie k životnému jubileu Pavla Valachoviča. Bratislava: Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave, Katedra všeobecných dejín, 2016, s. 152-163. ISBN 978-80-8127-156-4.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Quid enim maius, quid sanctius imperiali est maiestate?
Autoři MELOUNOVÁ, Markéta (203 Česká republika, garant, domácí).
Vydání Bratislava, Historické štúdie k životnému jubileu Pavla Valachoviča, od s. 152-163, 12 s. 2016.
Nakladatel Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave, Katedra všeobecných dejín
Další údaje
Originální jazyk angličtina
Typ výsledku Stať ve sborníku
Obor 60101 History
Stát vydavatele Slovensko
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání tištěná verze "print"
Kód RIV RIV/00216224:14210/16:00089729
Organizační jednotka Filozofická fakulta
ISBN 978-80-8127-156-4
Klíčová slova česky Římský principát; sakralita panovníka; zločin urážky majestátu
Klíčová slova anglicky Roman Principate; ruler's sacrality; crimen maiestatis
Štítky rivok
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnila: Mgr. et Mgr. Markéta Melounová, Ph.D., učo 174501. Změněno: 22. 2. 2017 09:15.
Anotace
Under some principes, the extraordinary position of the Roman emperor reached almost sacral dimensions. The imperial ideology since the Augustan Principate emphasized the princeps' crucial role for the Roman state, which enabled rather loose interpretation of the protection of the “first citizen”. The chapter deals with the various imperial “attributes” in the Principate, i. e. the objects and persons related to the emperor, whose violation could contribute to the charge of laesa maiestas.
Anotace česky
Za vlády některých římských císařů principátu nabylo výjimečné postavení principa takřka sakrálních rozměrů a výrazně se tak přiblížilo pozici císaře za dominátu. Císařská ideologie zdůrazňovala již od dob Augustových zásadní roli principa pro římský stát, což mělo za následek poněkud volnější interpretaci toho, kam až by měla ochrana „prvního občana“ sahat. Kapitola se věnuje problematice ochrany císařských „atributů“ za principátu, tedy osob i věcí náležejících do „posvátné“ osobní zóny císaře, jejíž narušení mohlo vést až k obvinění z urážky majestátu.
VytisknoutZobrazeno: 26. 4. 2024 21:11