2016
Diverzita chrostíků (Trichoptera) v prameništních slatiništích Západních Karpat – v čem se liší od okolních potoků?
ZAJACOVÁ, Jana, Lenka HUBÁČKOVÁ a Jindřiška BOJKOVÁZákladní údaje
Originální název
Diverzita chrostíků (Trichoptera) v prameništních slatiništích Západních Karpat – v čem se liší od okolních potoků?
Název anglicky
Diversity of caddisflies (Trichoptera) in spring fens in the West Carpathians - what are the differences from the neighbouring brooks?
Autoři
ZAJACOVÁ, Jana, Lenka HUBÁČKOVÁ a Jindřiška BOJKOVÁ
Vydání
Zoologické dny 2016, 2016
Další údaje
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
ISBN
978-80-87189-20-7
Změněno: 25. 4. 2016 09:26, Mgr. Jindřiška Bojková, Ph.D.
Anotace
V originále
Prameništní slatiniště jsou biotopy vyznačující se specifickými podmínkami prostředí, jako je stálý teplotní a průtokový režim či malá hloubka vody. Tyto faktory spolu s ostrůvkovitým výskytem v krajině z nich dělají stanoviště relativně izolovaná od okolních vodních habitatů a mohou být proto osídlena do jisté míry unikátními společenstvy. Významnou součásti fauny pramenišť jsou chrostíci (Trichoptera), kteří zde vytvářejí druhově i ekologicky rozmanité taxocenózy s řadou úzce specializovaných druhů. Tato studie se zaměřuje na prameništní slatiniště v oblasti Západních Karpat. Byla srovnána data o druhovém složení chrostíků z 25 pramenných stružek a 25 potoků protékajících v jejich blízkosti, kde byly také zvlášť hodnoceny tři mesohabitaty (peřej, tůň, mech). Bylo zjištěno, že společenstva potoků jsou signifikantně druhově bohatší (celkem 63 druhů) než taxocenózy s nimi sousedících stružek (40 druhů). Nejspíš je to dáno větší velikostí a množstvím mikrohabitatů, které potoky poskytují. V rámci samotných potoků dosahují signifikantně vyšší druhové bohatosti chrostíci v peřejích oproti tůním. Mechy jsou osídlovány relativně mnoha druhy, avšak v malých početnostech a převážně juvenilními jedinci. Z celkového souboru stružky a potoky sdílejí 37 % druhů, zejména se jedná o lotické druhy vyskytující se v menších početnostech i ve stružkách a některé krenobiontní či krenofilní druhy naopak vzácně nalézané v potocích. Výhradně ve stružkách se vyskytovalo 16 % druhů, jde o některé méně početné krenobionty a všechny lentické a slatiništní druhy, které se v potocích neuplatňují. Zbylých 47 % druhů se vyskytovalo pouze v potocích, jde o řadu lotických druhů typických pro horní a střední úseky toků. Ze tří studovaných mesohabitatů byla metodou NMDS zjištěna největší podobnost v druhovém složení pramenných stružek s tůněmi potoků, pravděpodobně díky sdíleným druhům preferujícím pomalu tekoucí vody s množstvím organické hmoty.