2012
Edmund Campion's Bohemian Life
OSOLSOBĚ, PetrZákladní údaje
Originální název
Edmund Campion's Bohemian Life
Název česky
Česká léta Edmunda Campiona
Autoři
OSOLSOBĚ, Petr (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
'Religious Lives : Catholic Culture in the Early Modern World', St Edmund Hall, 18th-19th May 2012, Oxford, 2012
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele
Velká Británie a Severní Irsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/12:00087910
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Edmund Campion (1540-81); filosofie; náboženství; umění
Klíčová slova anglicky
Edmund Campion (1540-81); philosophy; religion; history of art
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 5. 4. 2017 11:15, Mgr. Marie Skřivanová
V originále
In the hagiographies of Edmund Campion (from Persons, Allen and Bombino to Simpson and Waugh) several types of representation are competing: a classic martyrology, a scholarly life, a conversion story, and all kinds of political portrayals going from spy report on seditious Jesuit (Anthony Munday) up to modern secular history. What is ignored is that Campion remained an influential figure in Bohemia for a long time after his return to England, and soon many Catholic authors adopted him as their example and influence, e.g. Jacobus Pontanus, Daniel Nastaupil, who edited a collaborative anthology Edmundus Campianus coelesti lauro insignis… oblatus a Rhetorica Academica Pragensi in 1651. Moreover, Campion’s narrative was integrated into a polemical interpretation of Czech religious history [a Wicleffo Anglo omnia Bohemiae mala provenisse…Deum de Anglo homine providisse rursus qui illa Bohemiae vulnera persanaret]. From this perspective, Mathias Tanner (1630-1692) and Bohuslav Balbin (1621-1688) wrote their post-Refomation hagiographies facing a radically different national context.
Česky
V hagiografických spisech o Edmundu Campionovi (od Personse, Allena, Bombina, Simpsona a Waugha) spolu soupeří několik typů reprezentací: klasická martyriologie, univerzitní curriculum oxfordského profesora, příběh o obrácení a portréty politického aktivisty od "zrádného jezuity" (Anthony Munday) až po moderní historiografii. Zapomíná se, že Campion byl a zůstal vlivnou politickou osobností dlouho po svém návratu do Anglie r. 1580 a že se na jeho vliv a příklad odvolávají významní autoři české provincie SJ: Jacobus Pontanus, Bohuslav Balbín i Daniel Nastaupil, který redigoval antologii Edmundus Campianus coelesti lauro insignis… oblatus a Rhetorica Academica Pragensi vydanou v Praze roku 1651. Vyprávění o působení Edmunda Campiona v českém prostředí v létech 1573-80, se utvářelo v rámci polemické interpretace českých náboženských dějin - odčinění wiclefovství [a Wicleffo Anglo omnia Bohemiae mala provenisse…Deum de Anglo homine providisse rursus qui illa Bohemiae vulnera persanaret]. Z této perspektivy vykládají Campionovo vystoupení - a zcela oprávněně - Mathias Tanner i Bohuslav Balbín, kteří se však obraceli se svými hagiografickými spisy do zcela odlišného kulturního kontextu nežli spisy vznikající v Anglii. Jeho stopa v českém a latinském písemnictví, rétorice a dramatu.
Návaznosti
| GA405/08/1223, projekt VaV |
|