C 2016

THE ATTITUDE OF FEMINIST ACTIVISTS TO DOMESTIC VIOLENCE: STRANGE CASE OF EPISTEMIC INJUSTICE IN CONTEMPORARY BELARUS

SHMIDT, Victoria a Irina SOLOMATINA

Základní údaje

Originální název

THE ATTITUDE OF FEMINIST ACTIVISTS TO DOMESTIC VIOLENCE: STRANGE CASE OF EPISTEMIC INJUSTICE IN CONTEMPORARY BELARUS

Název česky

Postoj feministických aktivistek k domácímu násilí: podivný případ epistemologické nespravedlnosti v současném Bělorusku

Autoři

SHMIDT, Victoria (643 Rusko, garant, domácí) a Irina SOLOMATINA (112 Bělorusko)

Vydání

London, Investigating Gender-Based Violence, od s. 130-167, 38 s. 2016

Nakladatel

Wildy, Simmonds and Hill Publishing

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

50403 Social topics

Stát vydavatele

Velká Británie a Severní Irsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14410/16:00089877

Organizační jednotka

Pedagogická fakulta

ISBN

978-0-85490-167-8

Klíčová slova česky

násilí; ženský aktivismus; post-socialistické státy;

Klíčová slova anglicky

violence; female activism; post-socialist countries;

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 1. 3. 2018 14:15, Mgr. Victoria Shmidt, Ph.D.

Anotace

V originále

In contemporary Belarus, the most probable scenario in the case of domestic violence is full of surveillance and the risk of secondary violence against the woman. Female activists are amongst those few actors who would be able to recognise all threats of such pseudo-reform. But what are their attitudes to the issue of violence? Are they equipped for solving this task? This text highlights the diversity of attitudes to domestic violence amongst female activists as those who are the most sensitive and who are potential actors of changes – towards more consistent changes of practices. In line with discursive institutionalism, we put together the discourses practiced by activists and their position within the movement – in terms of credibility, connection with authorities, and other manifestations of social capital.

Česky

V současném Bělorusku nejpravděpodobnější scénář v případě domácího násilí obsahuje riziko sekundarního násilí proti ženám. Ženy-aktivistky jsou mezi těmi, kdo by byl schopen veškeré hrozby pseudo-reformy pochopit a definovat. Ale jak se dívají na problém násilí? Jsou připraveni řešit úkol účastí v transformaci přístupu k prevencí násilí? Tento text popisuje různorodnost postojů k domácímu násilí mezi aktivistkami jako nejcitlivějšími k tomuto problému a zároveň těmi, kdo by unesl úkol transformovat opatření proti domácímu násilí směrem k větší návaznosti praxí na problém žen. V souladu s diskursivnim institucionalismem dáváme dohromady diskursy, které aktivistky používají, a jejich postavení v hnutí – v kontextu důvěryhodností, návaznosti na autority a další manifestací sociálního kapitálu aktivistek.