2016
THE ATTITUDE OF FEMINIST ACTIVISTS TO DOMESTIC VIOLENCE: STRANGE CASE OF EPISTEMIC INJUSTICE IN CONTEMPORARY BELARUS
SHMIDT, Victoria a Irina SOLOMATINAZákladní údaje
Originální název
THE ATTITUDE OF FEMINIST ACTIVISTS TO DOMESTIC VIOLENCE: STRANGE CASE OF EPISTEMIC INJUSTICE IN CONTEMPORARY BELARUS
Název česky
Postoj feministických aktivistek k domácímu násilí: podivný případ epistemologické nespravedlnosti v současném Bělorusku
Autoři
SHMIDT, Victoria (643 Rusko, garant, domácí) a Irina SOLOMATINA (112 Bělorusko)
Vydání
London, Investigating Gender-Based Violence, od s. 130-167, 38 s. 2016
Nakladatel
Wildy, Simmonds and Hill Publishing
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
50403 Social topics
Stát vydavatele
Velká Británie a Severní Irsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14410/16:00089877
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
ISBN
978-0-85490-167-8
Klíčová slova česky
násilí; ženský aktivismus; post-socialistické státy;
Klíčová slova anglicky
violence; female activism; post-socialist countries;
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 1. 3. 2018 14:15, Mgr. Victoria Shmidt, Ph.D.
V originále
In contemporary Belarus, the most probable scenario in the case of domestic violence is full of surveillance and the risk of secondary violence against the woman. Female activists are amongst those few actors who would be able to recognise all threats of such pseudo-reform. But what are their attitudes to the issue of violence? Are they equipped for solving this task? This text highlights the diversity of attitudes to domestic violence amongst female activists as those who are the most sensitive and who are potential actors of changes – towards more consistent changes of practices. In line with discursive institutionalism, we put together the discourses practiced by activists and their position within the movement – in terms of credibility, connection with authorities, and other manifestations of social capital.
Česky
V současném Bělorusku nejpravděpodobnější scénář v případě domácího násilí obsahuje riziko sekundarního násilí proti ženám. Ženy-aktivistky jsou mezi těmi, kdo by byl schopen veškeré hrozby pseudo-reformy pochopit a definovat. Ale jak se dívají na problém násilí? Jsou připraveni řešit úkol účastí v transformaci přístupu k prevencí násilí? Tento text popisuje různorodnost postojů k domácímu násilí mezi aktivistkami jako nejcitlivějšími k tomuto problému a zároveň těmi, kdo by unesl úkol transformovat opatření proti domácímu násilí směrem k větší návaznosti praxí na problém žen. V souladu s diskursivnim institucionalismem dáváme dohromady diskursy, které aktivistky používají, a jejich postavení v hnutí – v kontextu důvěryhodností, návaznosti na autority a další manifestací sociálního kapitálu aktivistek.